Dnes ráno mi mobil začal zničehonic nepřetržitě vibrovat a tančit po nočním stolku. Psali přátelé, ale i milí lidé, které osobně neznám, že stránka "Citáty vo hovně" byla zrušena. Všichni ti, kteří obsah v minulosti nahlásili, dostali někdy v noci upozornění od facebooku, že přehodnotil stanovisko a stránku, profil tvůrce i obsah odstranil. Co přesně k tomu vedlo a co byla poslední kapka, zatím nevím.
Je možné, že počet nahlášení přesáhl míru, kdy odpovídá automat a obsah musel zkontrolovat někdo z masa a kostí. A ten rozhodl, jak rozhodl.
Je možné, že se někdo dovolal nebo dopsal na správná místa a donutil živého člověka se znalostí češtiny obsah stránky prozkoumat.
Že existují různé způsoby, jak stránku zrušit, jsem věděla. Nabídek přímé pomoci a přímých kontaktů, mi přišlo nespočetně, na všechny jsem odpovídala, že moc děkuji, ale že zákaz shora nic dlouhodobě neřeší. To asi tušíme všichni. 14 000 fanoušků, kteří se přihlásili k odběru, je stále mezi námi a myslí si to, co si myslí...
Dobrý signál
Nicméně, pokud se facebook rozhodl stránku nakonec zrušit, je to dobrý signál. Signál o tom, že stále existuje určitá hranice (etiky, vkusu, ohledu k druhým) a tato stránka - a její tvůrci především - ji velkou měrou překračovali.
A také je to krásná zpráva o tom, že vždycky stojí zato se ozvat. A moc děkuji všem těm, kteří neztratili cit, chápou, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého a že svoboda není bezbřehost.
A o to mi šlo nejvíc - ne o zákaz stránky - ale (jak píšu v závěru onoho tolik diskutovaného prvního textu), aby se lidé přestali bát se ohradit, když se jich nějaký "vtip" dotýká a uráží je nebo jejich blízké, či slabší. Jedině společenský tlak, odsudek hnusu, ohled k druhým a respektování práv slabších může do budoucna fungovat.
Velmi mě potěšilo, že moje dcera před několika dny přinesla úkol z prvouky pro třeťáky, kde se učí o svobodě, šikaně a kdy se zastat slabšího (více na obrázcích níže).... Zdá se mi, že tvůrci oné stránky třetí třídu přeskočili nebo nedávali pozor... Možná byly v jejich době jiné učebnice...
Upozornit na nepravost či porušování pravidel (např. komunity facebooku, která k tomu nabízí formulář, popřípadě podat podnět policii, aby prošetřila, zda nedochází k trestnému činu) nemůže v demokratické společnosti v žádném případě být označováno za udavačství, je to naopak velmi potřebné využití legitimních prostředků k upozornění na případné patologické jevy.
Do pěstování odvahy vstát a zastat se slabšího, do lepší informovanosti, vzdělání a výchovy našich dětí k lidskosti, bychom měli napnout největší sílu. Nezapomínat na hrůzy války a holocaustu, vyprávět o nich a až povyrostou - vzít je třeba na ona děsivá místa, aby věděly, kam může dojít nacionalismus, rasismus, antisemitismus ve všech podobách, co působí mlčení, generalizace, pohrdání jinými etniky a národy, strach se bránit a tolerance lidského zla. Tam má evidentně naše společnost rezervy...
Přeji hezký den
A pro radost přidávám úryvek z Prvouky pro třetí třídu.
