Slunce

když tak pěkně svítí... tak pro něj pondělní rýmování

Pomalu se rozednívá

Obzor září, řeka plyne

na rameno poklepe ti

paprsek co v duši skrývá

každé z milionu dětí

nikdy to nebude jiné

probouzím se s růží v puse

opatrně obezřetně

trny zbrousím vždycky znovu

obr s pokřiveným vkusem

vzal si včera černou vdovu

ta mu žíly strunou přetne

vítej slunce zpátky z cesty

chybělo jsi, tomu věř

pletu copy z prstů tvých

posviť honem na nevěsty

než je spolkne divá zvěř

hlavně ať už není sníh!