Slastný život Flinka obecného

Hned od dětství dostáváme rady, které se vyplatí poslouchat – když sáhneš na vařící sporák, spálíš si ruku. Když se při přecházení silnice nerozhlédneš, přejede tě auto… Každý se může o platnosti podobných rad sám přesvědčit. Jen je to většinou docela bolestivé.

http://www.peoplecomm.cz/images/bedekr/blogyobrazky/lenoch.jpg

Pak je ale kategorie rad a nařízení, jejichž výsledek už tak zaručený není. Choď včas, uklízej si po sobě, dodržuj termíny, chovej se slušně… Řekněte mi, kolik znáte lidí, kteří se podobnými radami neřídí a přitom mají mnohem pohodlnější život než vy?

Je to obdivuhodná naprosto adaptabilní a přežívající forma života a říká se jí flákač nebo-li Flink obecný. Především v českých luzích a hájích, zdecimovaných komunistickým nicneděláním a dlouholetým zašíváním se v práci, se flinkání a flákačství daří jako mandelince na obrovském poli brambor. Flink umí jediné – na malou chvíli umně zakrýt svou podstatu a získat pracovní místo. Jakmile se to podaří, zavrtá se jako červotoč do dřeva a nikdo s ním nehne. Všichni sice za chvíli vědí, co je zač, ale místo toho, aby s ním vyrazili dveře, chovají si jej ve firmách jako malé exotické zvířátko.

Vy – zodpovědní - jste příliš snadná kořist! Flink na vás rychle vyzraje. Nastoupíte třeba do nové práce, najdete v systému pár vylepšení a uděláte tu a tam něco navíc. Lidé zbystří, protože vidí, že věci začaly nějak podezřele fungovat. A také zjistí, že je na vás spoleh. A to je konec.

Flink ví, že když je na někoho spoleh, chce mít věci v pořádku. Když je na někoho spoleh, může (ze své podstaty chudák musí) dohánět resty za Flinka. Jinak by to přece vrhlo špatné světlo na celý pracovní tým! A Flink rozhodně nebude zaclánět. Flink nemá výčitky, ani ho v noci nehoní zrůdné myšlenky na nedokončenou práci. Je šťastný a spí jako mimino. Ví, že kola spravedlnosti melou sakra pomalu a než ho šéf skutečně vyhodí, může to trvat i desetiletí. Navíc – za vyhazov je odstupné, tak čeho se bát? Flink je zkrátka king!

Musím se k nějakému takovému honem dát do učení! Snad mají intenzivní kurzy…

Psáno pro časopis Psychlogie DNES