. )

: )) super :) akorát si říkám, že si nejsem uplně jistá, jestli tohle jednou zvládnu absolvovat se svým dítětem a mým žaludkem, kterej je tak nějak celej život na vodě .)

 ale člověk se asi otrká. bezva článek. RF.

Haha! To jsou story...

S první dcerou jsme se ocitli pod tlakem mé matky, která v jednom roce života své vnučky nám, rodičům, tloukla do hlavy: "Cože, vy ji ještě nedáváte na nočník? To nemyslíte vážně, to chcete, aby chodila s plínou i do školy?" A myslela skutečně do školy, ne do mateřské školky. Naštěstí kamarádka, Kanaďanka, žijící dlouhou dobu v CZ, říkala:"Neblázněte, u nás se dávají děti na nočník až od dvou, já nevím, že tady to všichni (a myslela prarodiče a pediatry) tak řeší." A měla pravdu. Dcera se naučila používat nočník ve 2 a čtvrt letech a po 2 týdnech na nočníku přešla na záchod. Nyní dvouletý syn je ve fázi zkoumání nočníku. Nejdřív s ním jezdil (tlačil ho před sebou jako auto), pak se na něj odvážil sednout, ovšm pouze oblečený. Teď už je to natolik statečný chlap, že se odváží i s holou prckou. Ale nic víc. Všechno má svůj čas, a zas tak důvěrní s nočníkem ještě nejsou, aby bylo něco víc. Hlavně, dokud si nebudou děti svými svěrači natolik jisté, preferuji nosit do společnosti plínu.

Tak takhle to chodí se sladkým uzlíčkem z porodnice po čase.

Napsala jste to skvěle, jen zase trochu posunu čas, kdy z prince bude král a my stvoříme korunní princátko. Ne, že bych si tuhle dobu  příliš idealizovala, ale tohle chce ještě moji duševní přípravu. Už je dost na tom, že svatbě říkám korunovace, aby nechytil  můj princ fobii předem.

taky

S narozením třetího, jsme donutili druhého aby se zaměřil na život bez plínek. V pohodě si říkal a nebyl problém. I vyrazili jsem do velkošopu cca 30 km od nás. Cesta bez problémů, bagrování bez problémů. Sotva jsme vešli do megaultrašopu nejmenší se probudil a začal řvát. Žena se sbalila a s taškou odběhla do auta kojit. Zůstal jsem sám s tím zbývajícím stádem. Nejstarší si vybíral nějakou lokomotivu, tak jsem ho informoval, že jdu vybrat s malým kalhoty. Sotva jsem mu svlékl ty jeho a oblékl ty nové, zahlásil "kulat". Začal sem mu ty nové, nezaplacené kalhoty sundávat s schytal dávku rovnou do oka. Už bylo pozdě, dítě durch, já taky suchej nebyl, do toho přiděhl nejstarší a v ruce třímal lokomotivu a prodavačka s úsměvem donesla kýbl s hadrou. Vytřel sem počkal na ženu až se vrátí s peněženkou a s lokomotivou a novýma počůranýma kalhotama jsme opustili shop.

Tak teď už se směju.

Taky jsme měli přechodné období

Zdravím Terezko.

Moc krásně napsané. Usmíval jsem se celou dobu co jsem četl. Tak jednu perlu z naší stáje. Dcera (dneska již velká slečna) také měla "přechodné" období. Nenapadlo nás nic lepšího než si udělat výlet. Na Karlštejn. Jako paranoidní otec, jsem doporučil řádnou výbavu a mimořádně dostala plenu jednorázovku (tou dobou vzácná a drahá legrace). A jak správně tušíte došlo na nejhorší. V 2, slovy druhé, místnosti výkladu, se mi u ucha ozvalo razantní: Chci čůrat. A nevím čím to je, ale šeptání malých dětí je v podstatě stejné jako standartní hovor dospělého. Marné bylo vysvětlování, že teď může, protože dostala plenu. Výklad pro nás skončil ve 3-tí místnosti, odkud jsme byli průvodkyní vykázáni.

Přeji pevné nervy a hodně dalších krásných článků.

Re: Taky jsme měli přechodné období

Vidíte zapomněl jsem poslední zkušenost. Ten nejmladší je momentálně v přechodném období. Na nočník odmítá. Považuje ho za velmi zajímavou helmu  chodí s ním občas na hlavě. Čímž uvádí nejednu návštěvu do rozpaků. A vysvětlujte potom šokovaným návštěvníkům, že jsme prostě nočníkové období přeskočili a chodíme rovnou na toaletu.... Tedy pokud se zrovna povede...

na začátku procesu

Tak můj syn s nočníkem právě začíná. Zatím slavíme samé úspěchy - už na něm vydrží sedět i několik minut. Taky si o něho poránu říká sám, ovšem bez toho, aby do něho něco vyrobil

:-)

Mám děti, které už plenky a nočník dlouho nepoužívají. Pro situaci "mami čůrat" na nejnevhodnějších místech (v odbavovacím prostoru letiště, v koloně před Barrandovským mostem, uprostřed tržiště...) mám vždycky v batohu jednorázovou plínu. U kluků je to jedoduché, takže jen nastavím, pak zabalím a vyhodím. Mou noční můrou je "mami kakat" na těch samých místech a jak jsem se dočetla, tak vaší asi bude taky :-D