Povídka: Rande se starší milenkou

K napsání tohohle smyšleného příběhu mě inspirovalo jedno video na youtube a článek na ONA DNES o tom, že starší zkušenější ženy jsou (naštěstí pro nás pozvolna stárnoucí) stále žádané a to i mezi mladšími muži. Proč to tak je?

Takže jí zavolala… Chtěla se sejít. Chtěla ji poznat. Sešly se v malé kavárně v centru. Dvě sokyně. Ale copak tohle byla nějaká opravdová konkurence?

Proč vy? Proč zrovna vy? Četla jí v očích, ale oceňovala její odvahu tomu nějak čelit. 

Překvapila sebe sama, jak přesně jí z jeho vyprávění odhadla, protože na živo byla přesně taková, jakou si ji představovala. Přišla včas, byla hezky oblečená, boty sladěné s kabelkou, celkem štíhlá, rozpuštěné kratší vlasy, panenka. Milý, až dětský obličej, který se ale brzy okouká, obsahoval jakousi neurotickou zaťatost, prozrazoval lehký tik a prvky labilní náladovosti. No nazdar.

A mluvila, moc mluvila. Dikce se sklonem k hysterii a chorobné žárlivosti. Viděla v její budoucnosti spoustu slz, vztekání, hádek scén a bouchání dveřmi. Zřejmě jedináček, který byl zvyklý komandovat a mít všechno po svém. Trochu ho i litovala. Ale… zvolil si ji přece sám.

Co jí má říct? Jak shrnout mnoho let zkušeností a předat jí to při odpoledním kafi? A proč by to vůbec měla dělat? Zachraňovat ji? Jeho? Všechny kolem pořád dokola?

Pusť si film, „Jak ztratit kluka během 10 dní“ – možná ti to dojde… Napadlo ji. Ale nahlas neřekla nic.

Poslouchala vzlyky a obvinění a vlastně se trochu bavila. V hlavě jí běžely rady, které by jí mohla předat, kdyby se jí chtělo.

Prý ho zmanipulovala, byl v tom nevinně. Je přece jen muž, slabý vůči ženským zbraním. Ona po něm šla, on se neubránil. Nechal se svést na scestí… Když to poslouchala, chtěla vyprsknout smíchy, kolikrát už tohle muži použili, aby uklidnili své ženušky, zbavili se viny a hodili to na ni. Ale jsou už takoví… trošku srabi.

Vzpomněla si na jedno pravidlo, které považovala za důležité. To, že máš ráda moudré citáty a věty, co někdo vyřkl před tebou, ještě bohužel neznamená, že jsi sama moudrá… Zkus pro jednou myslet za sebe.

Víš, holka.. pravda je trochu jinde (myslela si a nahlas neříkala nic). Tvůj chlap ti zahýbá proto, že to s ním neumíš. A já zřejmě nejsem ani první, ani poslední, se kterou se budeš takhle chtít sejít.

Můžeš být samostatnou nezávislou holkou s vlastní prací a názorem, ale pokud chceš chlapa jeho typu, musíš bohužel přistoupit na stará pravidla lovu a stát se kořistí. A musíš ty hry ovládat. A jeho taky. Musí mít pocit absolutní svobody, pak nebude mít potřebu utíkat.

Nech ho toužit, žárlit, měj svůj život a jeho do něj pouštěj jen tak, jak ti vyhovuje a… a tady bude zřejmě také kámen úrazu -  musíš být skvělá milenka, ovládat pár technik, co se vždycky hodí, i když už tělo třeba není, co bývalo... Tak proto - milá zlatá - proto chtějí mladší muži starší zkušené ženy. Pro jejich klid, vyrovnanost, odstup, zkušenosti, nulové požadavky a taky pro odvahu zkusit v posteli něco navíc.  

Co bys rozhodně neměla, je tapetovat sociální sítě vašimi fotkami týden po seznámení, měnit si status na „zadaná“, vytvářet roztomilé koláže vašich fotografií pro vaše potenciální budoucí děti, pro které sis už vybrala jména. Neměla bys ho bombardovat esemeskami, kde je, co dělá a kdy přijde domu, s kým kde byl a proč. A občas prostě mlč a na nic se neptej. Nevím, proč ti to doma neřekli.

To všechno jí běželo hlavou, zatímco kolem zuřila válka slov. Vlastně ji ani moc neposlouchala.

„Tak co teda… co vidí na vás, vždyť… vždyť… jste stará!!!!“ Dokončila monolog v slzách…

Věděla to velice dobře, ale rozhodla se jí odpovědět jen: „Já nevím…“

Zvedla se a odcházela, častovaná jejími urážkami. Život je fajn, když některé věci pochopíte a zvládnete… ale to přichází asi až s věkem... Byla ráda, že nebyla v její kůži.

Když vyšla na ulici, usmála se do slunce a vytáhla mobil. Psal jí. Chtěl se sejít. Odpoví mu až zítra. Až bude z domácích scén již zcela otráven…