Nesouhlasím s Tomášem Poláčkem, že blogy jsou tu slabé

Včerejší článek kolegy z redakce Tomáše Poláčka http://redakcni.blog.idnes.cz/c/110383/Proc-jsou-zdejsi-blogeri-tak-slabi.html  je podle mého názoru nešťastný. I když Tomáše znám a vím, že ten text byla spíše provokace, je hned vidět, že Tomáš blogy nečte a komunitu nezná.  Navíc urazil početnou skupinu lidí, která píše ve volném čase pro jeho zaměstnavatele naprosto zdarma.

Blogy se zabývám již několik let prakticky i teoreticky a vím, že nedůvěra a podceňování blogu jako fenoménu byla pro počátky blogování v Česku i ve světě typická.  Je to počáteční fáze, kterou si musí média projít, než objeví, jakým pokladem blogy jsou. Nicméně jsem si myslela, že tuto dobu povýšeneckého pohledu ze zahřáté židle v redakci už máme za sebou. Asi nemáme.

Na blog jsem vstupovala před 2,5 roky přesně se stejnými předsudky, jako má Tomáš. Články mi na první pohled přišly dlouhé, zmatené a chyběla jim ruka editora. Postupně jsem ale objevila, že přínos blogu není v dokonalých článcích, které je bez úpravy možné převzít a otisknout. (I když i takoví autoři se na blogu iDNES.cz najdou a množství přebíraných článků různými servery a médii jsou toho důkazem.)

Blogy jsou především oslavou svobody slova a proměnou konceptu žurnalistiky. Už zde nemáme jen jediného člověka – novináře – který doručuje své jedinečné zprávy, články a informace publiku. Blogy jsou naprosto revolučním jevem, kdy kdokoliv může být původcem zpráv a informací a když se profesionální novináři naučí blogů využívat jako jednoho ze zdrojů, usnadní jim to v mnohém práci.

Blogeři reagují na události rychle, komentují politické dění a často objeví kauzu či problém, na kterém může profesionální novinář ihned začít pracovat a stavět. Na blogu je možné najít otevřené výpovědi, videa a aktuality, upoutávky na různé alternativní akce, které by se do mainstreamových médií dostaly jen těžko. V redakci jsme často dostávali interní e-maily s textem: Neznáte někoho, kdo…, kdy redaktor či redaktorka pro článek sháněli nějakou osobu, která danou věc prožila. Blogy jsou studnicí těchto příběhů, jen se redakce musí naučit s nimi pracovat.

Na blogu iDNES.cz se už našla spousta talentovaných autorů, kteří dnes již blogy téměř opustili a věnují se výhradně psaní nebo dalším aktivitám, které díky blogu rozvinuli. Našli díky blogu práci, někdo je oslovil a vydal jim knihu, pracují na scénáři k filmu atd. Rozhodně to není jen zástup grafomanských nul.

Komunita, která kolem blogu vznikla, přináší samozřejmě i čtenost, významní blogeři mají své fanoušky i odpůrce, kteří chodí číst jejich články, což je pro servery, pod kterými blogy běží také přínos. Samozřejmě to platí i obráceně – spousta blogerů je objevena právě díky tomu, že píší pro iDNES.cz

Ano, na blogu vychází spousta balastu a článků o ničem, ale v tom moři surfují administrátoři a hledají talenty a vybírají texty, které jsou výjimečné a že jich není málo.

To, co blogy pod hlavičkami oficiálních médií blogerům a blogerkám přinášejí, je i pocit pisatelů, že jsou součástí většího celku – součást komunity blogerů iDNES.cz. Myslím, že pošlapávat tuto "odměnu" není chytré, ani strategické.

Tomáši, doporučuju tohle video