Předposlední blog byl tak trochu krvák. Teď je na řadě optimismus. Jsem přesně 15tý den po operaci krčních mandlí ve VFN na Karlově náměstí a 11tý od komplikace, která skončila revizí a včera jsem snědla první normální jablko se slupkou.
Po dvou týdnech tekuté stravy to považuji za obrovský úspěch. Polykání pořád bolí, teď bych to přirovnala k běžné angíně, ale léků proti bolesti je potřeba den ode dne méně a méně. Z původního nutného přísunu léků - každých 5 hodin 35 kapek algifenu a mezitím po 2,5 hodinách ještě paralen, abych vůbec mohla existovat, je nyní 40 kapek algifenu 1-2x denně. Od 10tého dne po první operaci jsem také konečně začala normálně v noci spát. Předtím mě bolest budila a většinu noci jsem koukala do stropu.
Kdybych neměla pooperační krvácení, určitě bych na tom už dneska byla ještě líp. Jinak je mi dobře, ani jednou během celých 15 dní jsem neměla teplotu a jsem moc ráda, že to mám za sebou. Těším se na život bez pendeponu a píchaného penicilínu a vůbec bez návštěv ORL!
Psali mi čtenáři a čtenářky, že po přečtení mého posledního blogu, budou plánovanou operaci krčních mandlí více zvažovat nebo na ni nepůjdou. To by ale byla škoda. Ráda bych zdůraznila, že moje komplikace byly způsobeny také tím, že jsem tak dlouho operaci odkládala. Protože jsem stejně jako celá řada jiných pacientů s opakujícími se streptokokovými angínami neustále zkoušela další a další imunologické zázraky – autovakcíny, luivac, bronchovaxom, izoprinosine, homeopatika, gamaglobulinovou injekční léčbu, streptokok se radoval a kraloval.
Madle se více a více jizvily a prorůstaly do lůžka. Streptokok prožral mandle jak červ starý ořech a uspořádal si tam dlouhodobý picnic, který mě stál mnoho sil a zřejmě kvůli němu mám i šelest na srdci. Žádná antibiotika ani jiná léčba ho nedokázala vyhnat trvale. Kdybych na operaci šla před 8 lety, kdy problémy začaly, mandle by se celkem bez problémů vyřízly, neboť ještě vzorně visely na dvou stopkách. Pak by hojení bylo rychlé a méně bolestné. Nyní musel lékař prožrané cáry složitě vyřezávat po kouskách a čistit lůžka do hloubky a proto moje rána v krku byla velká a špatně se hojila.
Pokud tedy máte 4 angíny ročně a více, na nic nečekejte a jděte na operaci, dokud je čas. Čím později, tím hůř zde platí desetinásobně. V pozdějším věku je hojení horší, mandle zjizvěnější… No nebudu se opakovat.
Hodně štěstí
předchozí díly zde:
http://boehmova.blog.idnes.cz/c/253683/Mandle-v-misce-tonsilektomie-myma-ocima-a-hlavne-krkem.html
http://boehmova.blog.idnes.cz/c/253832/Mandle-v-misce-dil-druhy-Ledovani.html
http://boehmova.blog.idnes.cz/c/254840/Mandle-v-misce-treti-cast-Velke-fuj.html
http://boehmova.blog.idnes.cz/c/256044/Mandle-v-misce-ctvrta-cast-prakticke-rady.html
