Kroužili chvíli nad letištěm a Ester se dívala z mraků na místa, která znala. Uvnitř těla se jí rozléval nával štěstí, jako když se po dlouhé době vracíte někam, kam patříte.
New York měla spojený se spoustou vzpomínek. Myslela na Lisu, se kterou bydlela několik týdnů v Queensu a po práci jezdily každý večer po setmění taxíkem na Manhattan. Prolezly všechny Lisy oblíbené bary. Přes den striktně metrem, večer pouze taxíkem – Ester jen zvědavě sledovala její sebezničující životní styl. Nemohla zapomenout ani na Jessieho, se kterým prožila intenzivní týden exotického milování v jednom bytě v Harlemu. Co asi teď dělá? Číslo by možná ještě někde našla…
Letadlo se naklánělo a chystalo se přistát. Teď tu byla s Michalem a to pořádně naštvaným. Pořád s ní nemluvil. Zkusila ho chytit za ruku, ale odtáhl se. Vypadalo to chvíli, že snad pojedou i každý jiným taxíkem k hotelu. Pak ji ale přece jen pokynul, aby nastoupila. Na recepci si rozdělili klíče od pokojů a Michal za sebou zabouchl dveře.
Ester odemkla, postavila kufr a rozhrnula závěsy. New York… tak byla opravdu zpátky. Tady čerpala energii, ale také o ni uměla ve velmi v rušných ulicích rychle přijít. Město protikladů, hluku a železných těžkých konstrukcí snažících se pyšně olizovat nebe.
Nemohla sedět v hotelu. Nechala na recepci vzkaz, že se jde projít, a vyrazila ven. Popojela metrem k Hudson River Parku a konečně ucítila vůni moře. Slunce se opíralo do vysokých budov a házelo odlesky do slané vody. Sedla si na lavičku. Nostalgicky se koupala v minulosti a myšlenkách na ty, se kterými tu během návštěv strávila čas. Někteří z pulsujícího města i z jejího života zmizeli. Vybavila si dokonce jeden nádherný Silvestr před 13 lety, máloco se mohlo rovnat atmosféře doprovázející padající kouli na Time Square navíc pohledem od zasněženého Central Parku s osvícenou večerní ledovou plochou na bruslení v zádech. To byla minulost. Teď stála na jakési pomyslné křižovatce, kousek za rozcestím. Moc se jí nelíbila ta stezka, kterou se přes vlastní zákaz vydala, ale neuměla jí ještě odmítnout. Nenarazila na poslední zeď. Byla v New Yorku a už nechtěla být sama.
Vstala a rozjela se do centra, věděla dobře kam jít. Ester milovala příjemné hezké svůdné spodní prádlo. Neznala příjemnější obchod s tímto zbožím, než je Victoria´s Secret. Do něj se v New Yorku vždycky těšila. Ne proto, že by nikde na světě nebyly jiné obchody a značky, ale kvůli profesionální a nevtíravé péči, kterou jí tu dobře školené zaměstnankyně pokaždé věnovaly. Prádlo, které si tu koupila, pak mohla nosit několik let, protože bylo vybrané tak dobře, že neškrtilo, neničilo se a zůstalo dlouho hezké. Tentokrát šla na jistotu, vybrala si světlý azurový korzet a podvazkový pás ve stejné barvě. Byla to rafinovaná kombinace vyzývavé nevinnosti. Pokud tohle Michala nedostane, pak už nejspíš nic.
Už se stmívalo a okno Michalova pokoje naštěstí svítilo. Nikam se sám zřejmě nevydal. Raději spěchala. I tak ale věnovala přípravě pečlivou péči. Rozčesala si vlasy, použila na krk, zápěstí jeho oblíbený parfém, obula podpatky a na závěr přes sebe přehodila lehký župan. Měla velkou chuť na sex a jeho vztek jí k tomu provokoval ještě o trochu víc. Mohlo to být zatraceně dobré.
Vyšla z pokoje, v odrazu v okně chodby ještě naposledy zkontrolovala, jak vypadá. Usmála se a pak rázně zaklepala. „Co chceš…“ ozvalo se nevrle. Dveře byly otevřené. Vstoupila a v chodbě nechala župan sklouznout z ramen až na zem. Stála před ním na podpatcích, v něžném bleděmodrém korzetu a podvazcích, naklonila hlavu lehce na stranu a řekla: „Tak už se nezlob…“
Užívala si směs překvapení, potlačovaného vzteku a nepřekonatelného vzrušení, které v mžiku prolétlo jeho obličejem. Vstal a popošel rychle k ní. Chytil ji tvrdě zapěstí a přitáhl si ji k sobě. „Proč jsem z tebe udělal takovou bezcitnou mrchu?“ zeptal se, když se jí přisál bolestivě na krk. „Máš to tak asi rád,“ řekla potichu ponořená obličejem do jeho vlasů.
To, co následovalo, nespadalo rozhodně do kategorie „milování.“ Bylo to oboustranně dost hrubé, divoké a rychlé. Chvílemi to připomínalo zápas. V jednu chvíli zachytila nad sebou jeho pohled, byl temný a zoufalý. Tahle láska ho konečně bolela a to hodně hluboko. Ester měla na tváři strnulý úsměv a nechutně si užívala každou vteřinu svého vítězství snoubícího se s vybuchující vzájemnou rozkoší. Zvíře v něm jí naštěstí nikdy neumělo odolat.
Vztek proměnili v ohňostroj tlučících se energií. Když skončili, věděla, že by se měli obejmout a utnout tu nechutnou frašku, než se jim vymkne z rukou docela. Ale nemohla ho nechat. Posunula se dál od něj a chytila mu obličej do rukou. Dívala se mu do očí tak hluboko, jak jen dokázala. Nechtěla, aby mluvili. Když se nadechoval, zakryla ústa svými vlastními a hravě ho kousla do rtu.
„Díky, to bylo fajn…“ řekla potom a opustila místnost jako prohnaná profesionálka. V jeho pohledu, kterým ji pronásledoval, byla směs nenávistného obdivu. Na tomhle výletě jednoznačně vedla dva nula.
Kapitola 1 Čarodějův cylindr
Kapitola 2 Příběh Valentýnský
Kapitola 3 Tak na tři se rozdělíme...
Kapitola 4 Hladová myš na cestě do ráje sýrů
Kapitola 5 Dřív zamrzne peklo... než tě nechám jít
Kapitola 6 Moje oblíbená chyba
Kapitola 7 Pravidla pro příštích 21 dní
Kapitola 8 Nerovný soupeř
Kapitola 9 Špatný až na kost
Kapitola 10 Nikdy mě neopouštěj, ani když ti řeknu...
Kapitola 11 Růže
Kapitola 12 RozeznávámKapitola 13 Nepředstavujte si bývalého přítele nahého!
Kapitola 14. Lichá
Kapitola 15 Dostaneš přes pusu...Kapitola 16. Soud
Kapitola 17. Hotel U tří králů
Kapitola 18. Ro(c)kyKapitola
19. Tvar mého srdceKapitola
20. Tohle se nikdy předtím nestalo… (u jezera)
Kapitola 21. Mysli na děti!
Kapitola 22. Hologram
Kapitola 23. Nejvíc bolí, když už to nebolí
Kapitola 24. Chtěl jsem jen říct, že už tě…
Kapitola 25. Slaměnka
Kapitola 26. Kaktus a chodící výčitka
Kapitola 27. Sen a fáze tělesnosti
Kapitola 28. Lovená, štvaná zvěř
Kapitola 29. Měla bys vědět
