Kapitola 11. Růže
Nezůstávej někde, kde necítíš štěstí, jen pro pocit bezpečí a klidu a protože jsi podepsal nějaký papír. To bylo její krédo. Copak neznala výčitky? Nebála se? Netušila, že jí všichni budou soudit a pohrdat jí, kdyby všechno rozbila? A jím také? Na to neměl.
Byla střelec, ne znamením, ale povahou. Jeden z těch lidí, kteří se za vás postaví, pokud myslí, že je to správné, i když jste na celém světě úplně sami. Jak ji vidí ostatní, ji nezajímalo, nikdy nemuselo. A byla jednou z těch, které vás ve jménu pravdy srazí k zemi, když děláte něco blbě a myslí to s vámi zase dobře, až tak, že je v tu chvíli nenávidíte, pro to nechutné „správňáctví“.
Ještě nepotkal někoho, kdo by v něm uměl vzbudit tak silnou pozitivní emoci i nenávist v jedné vteřině. Vzpomněl si na text True Love „Pravá láska“ od Pink.
„Někdy prostě nesnáším každý pitomý slovo, co vypouštíš z pusy
někdy bych ti nejraději jednu plesknul přes celej tvůj obličej
neexistuje nikdo, kdo by se ti podobal
mačkáš všechny moje citlivý knoflíky, neskutečně mě vytáčíš
ale vím, že bez tebe stojí život za houby
ve stejné chvíli tě chci obejmout a zároveň
omotat ruce a pevně stisknout ten tvůj krk
seš něco příšenýho, ale miluju tě
šílím z tebe, až se musím ptát
Proč tu zůstávám? Ale kam bych měl jít?
Jsi jediná láska, co jsem kdy poznal
ale nesnáším tě, fakt tě
nesnáším tak moc, že to musí být
pravá láska, pravá láska
musí to být skutečná láska
nic mi nedokáže zlomit srdce tak jako ty
prává láska, pravá láska
musí to být skutečná láska
nikdo mi nedokáže zlomit srdce tak jako ty
alespoň jednou zkus zapojit svůj malej mozeček
a přemýšlej, že mám taky nějaký city
aspoň jednou nebuď takovej magor
a teď opakuj po mně... r-o-m-a-n-t-i-k-a
no tak
řeknu to krapet pomaleji... ''romantika''
zvládneš to, miláčku
ve stejné chvíli tě chci obejmout a zároveň
omotat ruce kolem krku a pevně stisknout
seš příšerná, ale miluju tě
jsem z tebe tak na nervy až se sebe ptám
proč zůstávám? Ale kam bych měl jít?
jsi jediná láska co jsem kdy poznal
ale nesnáším tě,
nesnáším tak moc, že to musí být…
skutečná láska, skutečná láska
musí to být skutečná láska
nic mi nedokáže zlomit srdce tak jako
skutečná láska, skutečná láska
musí to být skutečná láska
nikdo mi nedokáže zlomit srdce tak jako ty
proč mě pořád tak štveš
proč pořád opakuješ ty svoje kecy
někdy se divím proč spolu vlastně jsme
ale bez tebe nejsem nikdy kompletní
musí to být skutečná láska, skutečná láska
musí to být skutečná láska
nic mi nedokáže zlomit srdce tak jako...
skutečná láska, skutečná láska
musí to být skutečná láska
nikdo mi nedokáže zlomit srdce tak jako ty
nikdo mi nedokáže zlomit srdce tak jako ty
nikdo mi nedokáže zlomit srdce tak jako ty
Ten text měli rádi oba a stříleli jím po sobě v minulosti navzájem, kdykoliv se hodil.
Ester se to řekne, myslel si Michal. Měla snadnou cestu, zázemí, velkou rodinu, peníze, vzdělání, na co si vzpomněla. Bylo by lehké bourat, protože měla co. Těžko mohla pochopit, že Michal si všechno, co má, musel vybojovat a vybudovat sám a celé to stojí na velmi vachrlatých doslova tyčinkových základech.
Svůj svět jsem si, milá Ester, postavil cihlu po cihle, včetně manželství. Mám v práci už nějakou pozici. Nemůžu se nechat ovládat jen emocemi… i když to tak krásně zní, když to vyslovíš nahlas.
Kéž by ho v tomhle mohla líp pochopit...
Když se před čtyřmi roky znovu objevila a začali spolu občas pracovat, bylo to jako by po létě přišlo znovu jaro. Procházel těžkým obdobím, nemoc prázdna se rozlézala každou žilkou a ona se klidně zjeví a vpluje si zpátky do jeho života s úsměvem, co rozsvítí a ohřeje každou šedou zasedací místnost.
Nebylo mu dobře. Tedy pokaždé, když byl bez ní. Ale nevěděl, co od ní vlastně chtít. Vyspat se s ní a mít to za sebou? Tehdy byla šance. A možná to měli udělat. Ale Ester se v tu dobu tvářila jako počestná zadaná světice, která o tohle nemá zájem. Přesto, že si později mnohokrát vyčítal, že na to nešel víc od lesa a nechal čas plynout a plynout, až se mezi nimi věci staly tak komplikované, že jednoduchý „sex a jít dál“ nepřipadal v úvahu…
Potřebovali se jinak. A potřebovali to nezkazit moc brzy. Což by zřejmě počáteční „jednonocka“ rozbila, nikdy by nepostoupili do vyšších pater, ale možná by bývala rychle vyřešila a nedopustila jejich trápení.
Když se Ester později, když už k tomu konečně došlo, ptal, proč s ním nešla do postele hned a hrála tu dlouhou pomatenou hru na osudové odříkání, když navíc dobře věděl, že sex měla ráda a pěknou řádku chlapů si ve svém divokém období dala jen tak pro radost, řekla mu, že s ním to takhle nechtěla. Nechtěla ho zařadit na starý zaprášený seznam něčeho živočišného, co už v sobě pohřbila a co by zabilo pár chvil a zůstalo jen další čárkou v notýsku.
„Nebyl jsi toho v tu dobu ještě hoden,“ řekla na vysvětlenou… „bylo toho moc, co ses měl ještě naučit, jakou osobností ses měl stát, aby stálo zato se s tebou milovat…“ dodala.
Ester… V něčem jsi vážně jako dítě…Ty máš možná svůj Most přes navždy. Ráda bys mi otevírala oči, měnila můj svět, bourala hradbičky. Stavěla tajné chodby, komplikované mosty a užívala si tu svojí roli dokonalé a nadřazené učitelky, která všechno ví a všechno zná a mě si vylepšuje, jak se jí to hodí. A je asi pravda, že jsem předtím moc o skutečné lásce nevěděl. A rozhodně jsem se nikdy ve snech nepokoušel létat a setkávat se s druhou osobou.
Ale já, má drahá, mám přece jako hlavní jinou knihu… a v té ti strašně ublížím, ty jdeš po mém boku i přesto dál, hraješ mi na housle, necháš se zostudit, jen tak, protože víš, že to musíš vydržet, i když na to nemám právo, odháním tě a ty velmi dlouho zůstáváš a trpíš mi to, protože musíš. V rámci mojí výuky a poznání.
A když na to přijdu, přijmu tě, pomilujeme se nádherně a já tě žádám o odpuštění… ty mi sice částečně odpustíš, ale nakonec stejně utíkáš, protože chceš mnohem víc… Já v tu chvíli sice vím, že bez tebe žít nedokážu, ale na druhé straně chci zůstat tam, v bezpečí, vedle toho, kam jsem se umístil a slíbil si, že tohle bude můj přístav, tady – v jednoduchosti - najdu klid, zakotvím a vydržím.
Jenže… uvnitř umírám, když mě opouštítš… a tak za tebou zase běžím a řeknu, že tě miluju, ale jinak, jako řeku… a ty pak dostaneš tu symbolickou růži a já tě nechám - ač velmi nerad - jít. Pokračuju ve svém životě, bez tebe a tím ti ho snad (v mých představách) zachráním. Protože, kdo by chtěl někoho tak citově nevyrovnaného, rozdvojeného a z části mrtvého jako jsem já?
Hrozné ale je, Ester, žes řekla, že v té mojí oblíbené knize sice opravdu jsi, ale hraješ jinou roli, než jsem ti přisoudil. A já pořád nevím, jakou přesně jsi měla na mysli…
Kdyby ten román měl pokračování, co by se stalo? Jediné, co vím je, že růže je nádherná a nebezpečná krvelačná kytka, čímž nás dva dobře definuje. Umí být vrstevnatá, plná i prázdná, barevná, něžná, divoká i nevinná a ze zavřeného poupěte se může vyklubat cokoliv. A trny… má přesně jako my dva. Nic nikomu nikdy nedá zadarmo.
Michal vzal telefon a vyťukal esemesku: „Ester… strašně mi chybíš… nemůžeme se vidět?“ Chvíli se na text díval a pak ho smazal, odpověď totiž znal...
Předchozí kapitoly od první po poslední vždy dole:
Kapitola 3 Tak na tři se rozdělíme...
Kapitola 4 Hladová myš na cestě do ráje sýrů
Kapitola 5 Dřív zamrzne peklo... než tě nechám jít
Kapitola 6 Moje oblíbená chyba
Tereza Boehmová
Knížka pohádek Zuzanka a Goldýš slavnostně pokřtěna a vypravena do světa

Publikuji (jako soukromý blog) pár fotografií z uvedení knížky pohádek Zuzanka a Goldýš na trh. Na křtu panovala veselá atmosféra, přišlo hodně lidí a spoustu podpisů si užily i dvě ilustrátorky Anna a Emma Boehmovy.
Tereza Boehmová
Pozvánka na křest knihy Zuzanka a Goldýš

Milí čtenáři a blogeři, podařilo se mi dopsat knížku pohádek Zuzanka a Goldýš, která se teď objevila v kamenných obchodech i online knihkupectvích. Srdečně Vás zvu na křest 18.10. 2018, v 17:00. Neoluxor, Václavské nám. 41, PH 1.
Tereza Boehmová
Milí voliči Andreje Babiše, prosím odpusťte si už…

Znáte ten příběh... Byla krásná, mladá, sexy, zdála se čestná, přímá a upřímná, přísahala vám věrnost a vy jste s ní vstoupili dobrovolně a s velkou parádou do svazku manželského.
Tereza Boehmová
Nové články na boehmova.blog.sme.sk

Toto je soukromý článek, kam si budu postupně přidávat odkazy na texty, které zveřejním na blogu sme.sk. Je určen těm čtenářům, kteří rádi četli moje texty - aby je nemuseli hledat. Stačí prokliknout.
Tereza Boehmová
Můj blog najdete nyní "v exilu" na sme.sk

Jak už víte, odešla jsem z pozice administrátorky blogu iDNES.cz na protest proti zneužívání médií vlastněných šéfem ANO Andrejem Babišem pro vlastní politické potřeby.
Další články autora |
Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě
Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...
Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident
Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...
Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu
Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...
Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně
Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...
Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty
Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...
Střelec v Německu zabil dva lidi, z místa činu utekl. Policie po něm pátrá
Útočník severně od Frankfurtu nad Mohanem zastřelil dva lidi. Nyní je na útěku, policie po něm...
Rýsuje se dohoda mezi USA a Íránem. Po jednání v Římě se sejdou expertní týmy
V Římě v sobotu skončilo druhé kolo zprostředkovaných americko-íránských rozhovorů o íránském...
Putin vyhlásil velikonoční příměří. Těsně předtím k nám vyslal drony, tvrdí Zelenskyj
Sledujeme online Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří. Rusko zastaví boje od sobotního večera...
Hnutí SPD je v průzkumu poprvé na třetím místě před Starosty, nadále vede ANO
Sněmovní volby by nyní vyhrálo ANO s 33 procenty, koalice Spolu by měla 19,8 procenta. Poprvé v...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 393
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4509x
Aktuálně spolupracuji s časopisem Reflex. Ráda píšu fejetony, pohádky a básničky. Vyšly mi zatím dvě knížky Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek. Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka.
Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR.
Na svět se dívám optikou liberální feministky. Mám velmi ráda milé a chytré muže, kteří si nemyslí, že žena je jen služka a ozdoba, ale životní partnerka a u ženy ocení inteligenci a vtip.
Od roku 2007 do května 2017 jsem pracovala pro iDNES.cz - jako administrátorka tohoto blogu, pozici adminky jsem opustila na protest proti zásahům majitele Andreje Babiše do obsahu novin. Cítím, že nemohu být po těchto událostech součástí značky iDNES a MF DNES..
Odcházím sem: https://boehmova.blog.sme.sk/
Seznam rubrik
- Pohádky
- Degenerace číslo DVě
- Degenerace, kterou na mě páchá
- poezie
- Politika - Společnost
- Fotoblogy
- recenze
- Osobní
- Nezařazené
- media