Jediný

... poetická chvilka třeba ke kávě... aneb s některými věcmi jde pohnout tak těžko

Nos přitisknutý k nosu

Mezi námi centimetrů pár

dýchám téměř tvoje rty

Přesto…

Mlčí

Tělo volá

Polib mě!

jsi jenom smutná otrokyně rytmu

Mlčí

Tělo volá

Ty polib mě

Jsi jenom smutný otrok strachu

Buď přece chlap

je jedno, co to nakonec bude

lepší než v zatracené nevinnosti zkamenět

zůstáváš stále na půl cesty

v bezpečí svých dveří

...stejně jako já

Jsi ta jediná

Jsi ten jediný

Tak proč?

Jak nakopnout sebe sama?

Když řada je vždycky na tom druhém?