Drahý příteli...

a zase jeden takový literární obraz... kdo je naladěn na poetickou notu, před obědem

každá malá kostička

v mym rozlámanym těle

rybí panny v blbym věku

tak trochu bolí

ale pohromadě přesto ještě nějak držím

 

plazíme se hezky zvolna k cíli

jen silou brady, co o zem se odráží

zpřerážené hnátky za sebou táhnem

průměrná rychlost centimetr denně

ale všechno je celkem fajn

 

chýlíme se k začátku i závěru

najdeš mě tady, tam i všude

ten nejnechutnější starší koktejl se sodovkou smíchaný

i čerstvá  nová živá hladivá tělesně milostná dokonalá láva

vyschlé staré zlatolisté stromy, co náhle vyženou poslední květy

a celá naše dlouhá historie,

kterou už nejsem ani schopna uchopit, popsat, sdělit sama sobě

 

zvědavost, napětí a připravenost na všechno

zkrátka tvůj univerzální voják "ready to win or die anytime"

s úsměvem trvale přibitým do skrytě bolestné grimasy

tak co to nakonec bude, drahý příteli, drahý nepříteli, srdce moje?

Kotrmelce, facky, vroucné obětí,

nejlepší čas mého života?

promiň, zatím schnu si spokojeně tady

v klidu před bouří

tak řekni, bojíš se aspoň tak jako já?

 

 

 

 

Autor: Tereza Boehmová | čtvrtek 26.3.2015 11:04 | karma článku: 6,57 | přečteno: 414x