Čtvrt na dvanáct

tak zase jednou po čase trochu jinak :)

Schovám se do flašky,

kde není vzkaz

Sednu si na dno

jako smutný poník

trochu v křeči

 

a budu čekat

na tvůj úsměv

ruce

ramena, záda

 

budu utíkat

protože jsem pět kroků vpřed

a osm vzad

a vím, že víš

 

stojíme tak nějak na hraně

možná pod břehem

tak vezmi pero

a namaluj mi třetí oko

přesně na čele

 

tam, co se táhnou první vrásky

strachu

stiskni mě, pevně

neuhnu

Autor: Tereza Boehmová | úterý 5.6.2012 23:18 | karma článku: 9,85 | přečteno: 1443x