Bajaja

a tak dál, a tak dál.... přezout u vchodu

Tvoje značkový bačkory

Opuštěný ve výtahu

Kudy jsi šel?

Kam a proč?

Měla bych už vědět

Měla bych tě znát

Jako princ Bajaja

Na bujném oři

Jedeš krásně

Bereš mi dech

Ale mlčíš

Nebo koktáš

Nechápu některý zvuky

Možná jsem ohluchla docela

Chce se mi něco rozbít

Neodolatelná představa

Když po stošesté zírám do studny

Co měla být už dávno plná

A je tam prázdno

Mám dva světy

A v nich si proplouvám

Jde to, copak to neumíš?

Tak lehce

Nechci tvůj polštář

Nechci ani výlet na měsíc

Jen chvíli sedět na mraku číslo 9

Klátit nohama

A domů se vrátit možná

za nějakou dobu

příští rok?