Proč plně invalidní lidé platí naplno?

Plná invalidita pochopitelně neznamená žít naplno. Ovšem platit naplno, to ano. Doprava k lékaři, parkovné u lékaře, zvýšená potřeba léků. To jsou výdaje navíc, které většina lidí řešit nemusí.

Je až nepochopitelné v jaké situaci jsou lidé, kteří jsou plně invalidní z jiného důvodu než mentální retardace, či omezení pohybu. Nemají nárok na průkazy ZTP a tak se jich téměř žádné sociální slevy netýkají. Slevu na dani z příjmu neberu v potaz, protože je mnohým plně invalidním lidem k ničemu. Jejich zdravotní stav nedovoluje nějakou soustavnou pracovní činnost. Z těchto důvodů nemají často žádné, nebo zanedbatelné příjmy ke zdanění, tudíž nemají z čeho slevu uplatnit.

Invalidní důchody jsou nízké , i s dalšími příspěvky sotva stačí na pokrytí základních životních potřeb těchto lidí. Spíše nestačí, protože podmínky pro tyto plně invalidní občany jsou nastaveny stejně jako pro ostatní zdravé lidi. Místo aby si plně invalidní člověk mohl něco dopřát, musí navštívit více lékařů,  musí zaplatit za větší množství léků, atd.. V tomto článku mi nejde o zvýšení důchodů, nebo o další příspěvky pro plně invalidní lidi. Jde mi o zvýšení jejich kvality života.

Například lidé s vážně poškozenou imunitou, lidé s hematologickými nemocemi, nebo těžkými depresemi se dostávají do stavů, kdy nejsou schopni se sami dopravit k lékaři. Lidé se svěřují, že často trvá i několik let, než se podaří jejich diagnózu správně určit a tudíž i léčit. 

V současné době ve většině větších měst vznikají tzv. modré zóny, kde nelze bez povolení zaparkovat. Když se najde volné místo na placeném parkovišti, není to levná záležitost. V Praze  za hodinu parkování zaplatíme většinou 50 Kč. Když vezmeme v úvahu, že pacient nejede jen na jedno vyšetření za měsíc, nebo čeká v čekárně na ošetření někdy i několik hodin, zaplatí někdy i několik set korun za parkovné a je ještě vděčný, že byl ošetřen od odborníků ve velkém městě.

I kdyby se nejednalo zrovna o cestu k lékaři a parkování za tímto účelem, je pro většinu plně invalidních lidí nemožné přijet si jen tak do Prahy, nebo na jiné místo na výlet. Udělat si hezký den, když se cítí lépe. Leda tak se projít v okolí svého bydliště. To nejsou příliš povzbudivé vyhlídky do budoucnosti. 

 Pokud by se chtěli jen projít po Praze, tak je výlet přijde na několik stovek korun. Kdyby však chtěli navštívit nějaký kulturní program, nebo muzeum či výstavu, všude zaplatí plnou cenu. Všude totiž na ně bude číhat na ceduli se vstupným informace, že slevy se poskytují pouze osobám se ZTP průkazem. Obdobná je situace i při návštěvě bazénů a dalších relaxačních či sportovních aktivit. Plně invalidní občané mají prostě smůlu.

Jedinou výjimkou jsou České dráhy, které poskytují těmto občanům slevu na koupi IN KARTY  50.

Všichni nemohou jezdit vlakem, protože jim v tom brání zdravotní stav. Pro část plně invalidních lidí je to rozhodně velká pomoc a výhoda, za kterou jsou vděční. 

Naprosto chápu, proč někteří vážně nemocní lidé cítí nespravedlnost. Nejde o závist postiženým spoluobčanům. Jde o to, že slevy pro plně invalidní důchodce, by přece pro státní rozpočet nepředstavovaly nějak zvlášť velké zatížení. Vynakládají se prostředky pro celou řadu netransparentních neziskových organizací.  V poslední době můžeme být svědky toho, jak některé neziskové organizace nepodloženě brání např. cirkusová zvířata. Nezasloužili by si snad větší zájem naši nemocní spoluobčané.

Nejde o dotace, nejde o poskytování příspěvků, jde pouze o to, aby tyto vážně nemocní lidé mohli mít možnost ve svých lepších dnech, užít také nějaké příjemné věci, na které by ze svých důchodů neměli. Jde pouze o slevy, či zbavení povinnosti hradit některé poplatky.

Situaci by mohlo řešit například označení na kartičce pojištěnce - plně invalidní. Tou by se invalida při poskytování slevy mohl prokázat.   A k tomu by postačily potřebné úpravy v našich zákonech.  Například v zákoně o místních poplatcích, by mohli být plně invalidní důchodci osvobození od placení poplatků za psy, obdobně jako občané, kteří jsou držiteli ZTP průkazů. Není třeba vymýšlet nákladné a složité mechanizmy, které stejně lidé pak často obchází.

Pokud si prohlédneme benefity, které se běžně poskytují držitelům ZTP průkazů, považuji za vhodné navrhnout obdobné slevy i pro plně invalidní důchodce. 

Citace z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na:

• bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem)
• slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy

Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. Tyto benefity jsou nenárokové. Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy. Těmito předpisy jsou např. zákon o daních z příjmů, zákon o místních poplatcích, zákon o správních poplatcích, zákon o pozemních komunikacích, zákon o dani z nemovitosti.

Pokud Vás tato má úvaha zaujala, podpořte ji prosím. Můžete jí sdílet na svých profilech. Pokud patříte k nějaké neziskové organizaci, která podporuje vážně nemocné spoluobčany, rádi s Vámi budeme spolupracovat. Ctím práci celé řady neziskových organizací, které se nasazují v sociální oblasti. 

 Nebudeme-li myslet na ostatní, nebude později nikdo myslet na nás.

Vaše Marcela Kremeňová