Nigel Farage na Náměstí Míru

22. 09. 2017 8:02:30
Už dlouho mě nikdo a nic nedonutilo podniknout cestu po nejdelším českém eskalátoru. Až včera. Pro jedny hrdina, pro druhé zrádce, Nigel Farage.

Nemám toho člověka rád a nemám rád jeho politiku, ani politiku strany, kterou sem před volbami přijel podpořit. Ale není důvod si názor opozice nevyslechnout, navíc v podobě určené pro jeho publikum, pro ovečky, které mu s téměř zbožnou úctou naslouchají.

Po nevýrazném proslovu předsedy strany o společných hodnotách, boji proti EU tím, že se stanu členem jejich struktur, abych pak mohl demonstrativně přenechat místo jinému členovi a věnovat se politice na lokální úrovni, přišel Nigel Farage za potlesku ve stoje. Beru to tak, že je to takový zvyk, vítat Brity menšího vzrůstu aplausem, stejného by se zřejmě dostalo Rowanu Atkinsonovi nebo Richardu Hammondovi.

Farage se rozhovořil o pozitivech brexitu a o své misi poté, co opustil svou stranu i zemi v době, kdy jeho myšlenka část národa nadchla. Nutno podotknout že na základě řady smyšlenek, dezinformací a potvrzených lží. Opustil svou zemi a vydal se na misi podpory EUxitu do zemí dalších. Je jasné, že tenhle člověk si hledá svou cestu do učebnic dějepisu, otázka je, kam bude za sto let situován: zda do role zrádce Chamberlaina, nebo hrdiny Churchilla. Farage nevypadal, že by cítil nějakou zodpovědnost za současnou situaci nebo že by měl přiložit ruku k dílu při vyjednáváních. Ať si to řeší Mayová, která sice brexit nechtěla, ale teď ho musí dotáhnout do konce.

Nevybíravými poznámkami na účet vedení EU a čelních představitelů jejích nejvýznamnějších států, zejména Junckera, Merkelové a dalších, si publikum získal, což ale nebylo tak nesnadné, protože drtivá většina v sále se rekrutovala z jeho příznivců a příznivců strany, která ho na Vinohrady pozvala, a musím říct, že jsem to nečekal - čekal jsem alespoň malou opozici, pár lidí s vlajkami EU, trochu toho pískání ze zadních řad, ale nic z toho se nekonalo, když pominu asi čtyři evropské vlajky a šest tichých demonstrantů před vchodem Národního domu, kde se akce konala. Jak sám Farage prohlásil, pokud je tohle všechno co Praha dokáže, pak je s touhle zemí něco špatně.

Projev jsem čekal více méně v podobných kolejích, na výhybce ve formě změny formátu v panelovou diskusi nad otázkami, došlo k lehkému vykolejení vlaku - zřejmě odkaz na komunistickou éru v historii budovy. Moderátorka, byť s pěknou výslovností, měla angličtinu tak špatnou, že nedokázala dotazy z předem připravené internetové stránky, plynule překládat do angličtiny, přestože měla spoustu času si překlad nachystat. Dotazy mohli lidé pokládat nikoliv přímo (tolik svobody jsme si nezasloužili), ale přicházely prostřednictvím webové aplikace. Mělo to tu lehkou nevýhodu, že všechno bylo v režii strany, tj. nejvíce otázek přišlo od místních straníků a sami místní straníci si hlasováním určovali, které dotazy budou a které nebudou položeny. Diskuse dvou řečníků se stejným názorem nad otázkami, položenými jejich následovníky, proto neměla hlubšího smyslu. Snad jen dva, tři dotazy mohly být lehce kontroverzní, nicméně Farage je protřelý řečník, a odpovídá na to, na co chce, ne na to, na co je tázán. Bohužel debata neměla moderátora, který by oba mluvčí do odpovědí tlačil. Jediným vskutku nevídaným pozitivem akce tak byla její dochvilnost - program začal, kdy měl, a skončil, kdy měl, Nigel Farage měl další povinnosti a já taky.

Dle očekávání jsem se nedozvěděl, jaká je alternativa EU. Můžeme vystoupit, a co potom? Můžeme zůstat v NATO, můžeme obchodovat s Británií, s Amerikou, se svými sousedy. Ale co svoboda pohybu? Co svoboda pracovat, kde chci? Strana, která má slovo „svoboda“ v názvu upřednostňuje svobodu sedět za pecí a plácat si bábovičky z českého písečku. Strana, která opěvuje zdi a ploty mezi národy. To je lehce omezené vidění světa. Farage si dokáže i protiřečit a jak vyplynulo z některých jeho tvrzení v Národním domě a následně v Devadesátce na ČT, jsou mu v Británii milejší přistěhovalci z Indie, Pákistánu a ostatních kolonií po desítkách tisíc ročně, než pracovní síla z východní Evropy, byť několikrát vyzdvihl přínosnost Čechů, Litevců a dalších, kteří do Británie přišli. Pár tisíc uprchlíků je riziko, pár desítek tisíc Pákistánců ročně je v pohodě. Tak nevím, začínám se v tom ztrácet.

Sál tleská, ale nerozumím čemu. Jediné pozitivum, ze svého proevropského úhlu pohledu, vidím v tom, že pokud budou hovořit sví ke svým, tak zůstanou na nevolitelných místech, protože taková „debata“, byť ji na internetu vidělo možná dalších pár stovek až tisíců lidí, sice utvrdí podporovatele czexitu (toto slovo tam – byl jsem překvapen – za celý večer nepadlo), ale moc nových nepřinese.

Asi si, na zlepšení nálady, pustím Ódu na radost v podání výše zmíněného Rowana Atkinsona... tedy vlastně Roberta Benningtona.

Autor: Aleš Gill | pátek 22.9.2017 8:02 | karma článku: 16.56 | přečteno: 1354x

Další články blogera

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Aleš Gill

Neznámá místa 15: Hitlerův hrad

Podíváme se na místo, o kterém jste nejspíš nevěděli. Ani já jsem o něm nevěděl. Až při procházení objektem mi přišlo něco... jinak. Jako bych byl doma u Adolfa. A ono taky že jo. Poznaňský kulturák má dost zvláštní minulost.

5.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 281 | Diskuse

Aleš Gill

Pamatujete mobily, které vydržely nabité 14 dní?

Pokud si ještě pamatujete tlačítkové mobilní telefony s černozeleným displejem a nabíječkou s podivnou koncovkou, která se nehodila vůbec k ničemu, asi si pamatujete, že jste ji nemuseli používat tak často, jako dnes.

22.2.2024 v 7:45 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 3393 | Diskuse

Aleš Gill

Návod na... Safari v Keni (2/2)

V první části článku jsme se podívali na Masai Mara, Hells Gate, Crescent Island, jezero Nakuru a za nosorožci do Ol Pejety. Držte si klobouky, v tomhle článku se podíváme do za mě nejkrásnějšího parku v Africe.

1.2.2024 v 8:37 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 155 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 142 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 12.82 | Přečteno: 333 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.68 | Přečteno: 653 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 530 | Diskuse
Počet článků 244 Celková karma 16.82 Průměrná čtenost 1416

Jsem potápěč. Pokud se ocitnu na břehu moře, neumím se tam jen tak válet. Ze břehu vypadá každé moře stejně, ale svět pod hladinou je pokaždé jiný. Přijdu si stále jako začátečník, a o začátcích s potápěním jsem napsal i knihu První krok pod hladinu.

Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.

Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.

Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.

Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.

Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...

Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.

Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...