Nejasná zpráva o konci Evropy aneb mých pár slov k rozhovoru francouzského pana profesora

Jsem si vědom jisté monotématičnosti svých blogů, jenže milý Říme, on Hannibal tentokrát už překonal tvé hradby. Proto mne tvá setrvalá pasivita přímo děsí.

Úvodem drobná poznámka o politické korektnosti: Kdyby se tato používala již dříve, patrně bychom se dnes učili, že barbarům se podařilo úspěšně integrovat či inkludovat do Římské říše. Že Attila nevyplenil Balkán, Itálii a území Španělska, nýbrž se mu podařilo vše multikulturně obohatit a patřičně diverzifikovat. Nebo - v případě třicetileté války - měli švédští občané (původně žoldáci), po letitých útrapách spojených s válčením, plné právo spočinout na chvíli v Praze k načerpání nových sil a doplnění svých docházejících investic z místních zdrojů a Pražané naopak měli povinnost jim to solidárně umožnit.

Jenže historie nám to předkládá jinak. Nacházíme v ní výrazy jako plenit, rabovat, dobývat, znásilňovat... Obyvatelstvo na porobeném území pak zažívá různé ústrky, je mu rekvírován jeho majetek a může být i perzekuováno. To v případě vpádu vnějšího nepřítele. Pokud se nepřítel do homogenní společnosti infiltruje, označuje novodobá historie tento způsob války partyzánským bojem a členové partyzánských skupin pak jsou odpůrci režimu nebo teroristé. To záleží na tom, na čí stojíme straně. Jako příklad může posloužit v roce 1969 vzniklá Prozatímní IRA: její členové dodnes jsou 
označováni jako teroristé, nevšiml jsem si, že by jim byl přidělen status frustrovaných, útrapami válek či z pocitů svého vykořenění psychicky labilních občanů.

A teď se zamyslete a sami si zkuste zodpovědět otázku: 
Která z těch výše popisovaných činností není v Evropě aplikována (lhostejno zda plaváčky či erárem) na původní obyvatelstvo?
Já se domnívám, že v Evropě přesně toto, o čem hovoří učebnice dějepisu, provádí chudáčci uprchlíčci poznamenaní válkou nebo jejich pobratimové, naturalizovaní Němci, Francouzi, Belgičané či Angličané (ovšem s kořeny sahajícími někam přes půlku světa). Jen je to pro něčí účel zakryto jinou, podstatu maskující fasádou. A masivně podporováno evropskými establishmenty.

V Evropě povinně zavedená politická korektnost tudíž neumožňuje správně definovat nepřítele. Jak si ostatně můžete sami přečíst ve všeříkajícím interview, s bojovně znějícím nadpisem: Ztracená předměstí budeme muset znovu dobýt. Ovšem nečekejte plamenný proslov ani agitaci pro získání těch ztracených území. To dobývání je totiž myšleno trochu úplně jinak. Kupříkladu výjimečný stav, trvající ve Francii již dva roky, tam už brzo skončí. Stačí k tomu jen malinko "poštelovat" zákony a voila - z výjimečného se opět stane normální. Z rozhovoru mi vyplývá, že z celého problému nutno vinit tyto činitele: chudobu, nezaměstnanost a možná rasismus některých obyvatel. Tohle když by se Francii podařilo vyřešit, mávnutím kouzelného proutku to vyléčí i terorismus. Po přečtení tohoto rozhovoru jsem rychle pochopil, že sladké Francii už bohužel není pomoci.

Co k tomu mohu dodat? Jeden diskusní příspěvek pod tímto článkem: „To je poprvé v dějinách vojenství, kdy se obsazená území osvobozují hromadným importem dalších dobyvatelů.“ A taky jeden vlastní postřeh: Francie tak, jak jsme ji znali, je ztracena.
Bohužel stejně zpečetěný osud jako Francie budou mít i další (donedávna úspěšné) evropské státy. Mají totiž jedno společné: řídí se sebevražednými tezemi multikulturalismu, jež mermomocí prosazuje Evropská unie.

Tyto teze unisono rezonují napříč celou EU a mně se vtírá do hlavy otázka:
Co způsobilo naprostou ztrátu pudu sebezáchovy i selského rozumu všech západoevropských elit bez výjimky? Zaslepenost ideologií, stádnost elit, peníze či moc? U některých individuí, jež to nedotáhla ani na knihkupce, se to pochopit dá. Ale že by ani byrokraté, jinak schopní rozpočítat energetické úspory z vysavačů na 30 let dopředu, nebyli sto dohlédnout konce důsledků toho obohacování, které EU masivně provádí a ozvat se? Tomu se zdráhám uvěřit.
Jsem dalek konspirací, ale buď mají unijní elity mozky napadené jakýmsi speciálním virem (který vyvolává dojem zvláštního druhu šílenství a napadá rovněž české politiky) nebo do hry vstupuje skrytý element, který s nimi en bloc manipuluje. Ten element (ale možná i samy elity) sleduje své vlastní cíle, žel na hony vzdálené cílům veřejně deklarovaným politiky a žádanými voliči po těchto politicích.

Ať tak či tak, nechceme-li obětovat (zatím stále nám patřící) Českou republiku, musíme udělat Evropské unii pápá. A to v historicky krátké době. Čekat další čtyři roky by bylo osudové (uvědomte si jen, jaký posun v Evropě nastal od voleb v roce 2013). Ten proces se zrychluje a je nevratný. Proto (v souvislosti s nadcházejícími volbami u nás) neagituji pro žádnou politickou stranu, jen vás nabádám, abyste nedávali svůj hlas těm stranám, které dlouhodobě neavizují své rozhodnutí vystoupit z EU (pomůckou budiž vám hlasování jejich zástupců v evropských institucích pro imigrační kvóty apod.). 

Ale naopak těm, co chtějí umožnit občanům pořádat referendum (které by pro politiky bylo závazné) a rovněž se striktně postaví proti expanzi nežádoucího islámu v českých zemích (Uvědomte si, že i taková Belgie měla před pár desítkami let svých prvních bezproblémových dvanáct muslimů-azylantů).
Neházejme to stranám, které "zázračně prozřely" až v těchto posledních měsících, které se od sametu podílejí na "prosperitě" naší země, ale především prosperitě vlastních kapes. Takovým totiž nebude pranic záležet na dalším osudu naší země. Dejme si také dobrý pozor na politické turisty, ale hlavně běžme všichni zodpovědně k volbám. 

To je asi tak všechno, co jsem měl potřebu vám dnes sdělit.

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Prozatímní_irská_republikánská_armáda

[2] http://zpravy.idnes.cz/olivier-beaud-rozhovor-francie-vyjimecny-stav-macron-terorismus

[3] http://zalom.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=623132

[4] http://babica.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=622408