„Rockpárty bude velkej mejdan,“ těší se Jugi z UDG

Už je tomu několik let, co mě během sledování Óčka mile překvapila chytlavá písnička Motýl od skupiny UDG, kterou jsem tehdy příliš neznal. Nedalo mi to, sedl jsem k internetu a kapelu si řádně proklepl. Od té doby už uteklo pár pátků a z UDG se stala hvězda české hudební scény. A protože přesně takové kapely jsou jako stvořené pro naši Rockpárty, neváhali jsme, zvedli telefon a všechno domluvili. Díky tomu si všichni můžete nalistovat v kalendářích datum 15. 10. a udělat tam kolečko – právě tenhle večer bude v hotelu Zlatá hvězda patřit skupině UDG, kterou navíc doprovodí Glasswall ze Strakonic a Johny Said The Number z Nového Jičína. Protože do koncertu zbývá ještě zhruba měsíc, požádali jsme bubeníka a jednoho ze zakládajících členů UDG Tomáše Staňka alias Jugiho o několik slov, která by prozatím utišila nedočkavé duše fanoušků (a hlavně fanynek :-)).

Logo pro Rockpárty 4Robert Kostěnec

Spousta kapel ráda vypráví o svých začátcích – původ, první zkoušky, první koncerty, první společná kocovina. Jak tomu bylo u vás?

Poznali jsme se na gymplu v Ústí nad Labem. Začínali jsme ve třech. Jen dvojčata a já  Pak přicházeli a odcházeli všelijací muzikanti. Někteří vydrželi  To je nejtěžší věc pro kapelu. Dát dohromady sestavu, která vydrží.

Málokdo ví, že název UDG je jenom zkratka delšího Uselles Demi Gods. Jak jste k tomuto jménu přišli?

Právě v úplných začátcích. Zpívali jsme některé písničky anglicky a poslouchali Manic Street Preachers. Tato tři anglická slova jsem si půjčili z několika jejich písniček. Jako název pro kapelu to bylo dost krkolomné a těžko zapamatovatelné, takže se to postupem času zkrátilo jen na UDG.

V letech 2006 až 2010 ve skupině také působil Francouz Guillaume Kondracki. Říká se „jiný kraj, jiný mrav“ - podařilo se mu do kapely a všeobecně do českého prostředí bez problémů zapadnout?

Do kapely zapadl dobře. Máme dohromady spoustu skvělých zážitků a pořád je to náš kamarád. S českým prostředím obecně se srovnával trochu hůř. Neměl moc rád, když jsme hráli někde na vesnici nebo malém městě a skoro nikdo tam neuměl anglicky. Když jsme pak něco upili, začali jsme mluvit i my česky a Guillaume se dostával do izolace. To je i jeden z důvodů, proč kapelu opustil. Stále ale žije v Praze a občas se vídáme.

V březnu tohoto roku jste si zkusili koncert v cirkusovém stanu. Přišlo 1500 lidí, společně s vámi vystoupili artisti, navíc jste natáčeli DVD, které bylo završením 10 let působení kapely. Dá se takové vystoupení vůbec s něčím srovnat, nebo to byl jednoznačný vrchol vaší dosavadní kariéry?

Byl to skvělý zážitek. Připadali jsme si jako opravdu velká kapela  Velkej tým lidí, kteří na tom s námi pracovali, 9 kamer, které koncert zaznamenávaly, spousta fanoušků, kteří vytvořili strhující atmosféru Takovej koncert není každý týden .

Ve svém blogu uvádíš, že ses jako mladší rozhodoval, jestli být punkáčem, skejťákem nebo hipíkem. Jak to nakonec dopadlo?

Vybral jsem si od každého něco  Hlavně, že nemám nic ze skinheadů. Ty nechápu a nemám rád.

Je o tobě známo, že máš rád kočky, mojito a exotiku. Podařilo se ti letos navštívit nějakou vzdálenou a neobvyklou destinaci?

Letos bohužel ne. Kapelní dovolená se letos zredukovala pouze na 10 dní v září, takže zůstavám v Čechách. Příští rok bych si rád konečně splnil Indii a Vietnam.

Z důvěryhodných zdrojů se mi doneslo, že při spaní občas používáš klapky na oči. Přivezeš si je s sebou i do Vimperka? :-)

Vtipné. Ten zdroj by mě vážně zajímal  Jednou jsem tuhle vychytávku vzal do auta a kluci se mi pak posmívali. Od té doby jsem to s sebou neměl. Nepoužívám to ani doma. Když jdu spát nad ránem, dám si přes hlavu peřinu 

A poslední, tak trochu sportovní otázka – po některých koncertech s kapelou provozujete tzv. ranní olympiádu (např. skok o koštěti přes lavičku). Dá se očekávat nějaká disciplína i tentokrát? :)

Vzhledem k tomu, že koncert na Rockpárty ve Vimperku se tváří jako velkej mejdan, tak se dá očekávat, že ano 

Za Rockpárty děkuji za rozhovor a těším se na 15.10. :-)