Nemám slov k tomu, jak se evropské státy i celý svět stále staví k válce na Ukrajině. Všichni se bojí hlavně o své pohodlí, bezpečí a své zdroje.
Válka na Ukrajině nabírá dalších a dalších děsivých rozměrů, protože lídři, kteří by mohli něco udělat, zastavit genocidu, nebo najít další řešení, nedělají vůbec nic.
Všichni řeší vlastní dostatek, bezpečí, možnosti jak se odstřihnout od ruského plynu apod. a dřepí namístě a nedělají nic.
Válka na Ukrajině nedopadne dobře a bude mít vliv i na naši českou a evropskou bezpečnost, bude mít vliv na další směřování naší země.
Můžeme pomáhat, nabízet emigrantům azyl, práci, víza a nevím, co ještě, ale stejně to nestačí.
Je to jako hodit bombu a pak se snažit něco zachraňovat.
Bombu jsme sice nehodili, bomby házejí Rusové na Mariupol i jinam.
My jen zbaběle přihlížíme a pak nabízíme pomoc, chceme pomoc, i když i nadále zůstáváme totálně zabělí.
V lidských životech i historických milnících rozhoduje odvaha a činy.
Nelze přehlížet zlo, nelze přehlížet někoho, kdo tolik ubližuje a bezprecedentně likviduje jiný národ.
A my přihlížíme, jenom přihlížíme, spolu s Evropu a celým světem.
Toto období bude znamenat přelom v našich dějinách, přelom, který ukáže jak se nám naše lidská zbabělost hořce nevyplatila.
Můžeme se bavit, jezdit na dovolenou, kde se neválčí, můžeme si užívat a nevidět.
Je to stejně jako s plasty i odpadem, kde se nenastavili žádné hranice a díky nadbytečné spotřebě a plýtvání, moře a oceány nenávratně likvidujeme.
A pak se divíme, že příroda a vodní zdroje postupně mizí.
Svou zbabělostí díky Ukrajině, likvidujeme lidskou důstojnost a ukazujeme, že nemáme odvahu k razantním krokům.
A právě nedostatek odvahy, nás všechny jednou hluboce dostihne.
Nedostatek odvahy, nás vzdálí od našeho vlastního lidství..
