Poslední dobou dostávám různé odpovědi na svoje všetečné otázky. Patřím ještě k těm lidem, kteří si myslí, že novináři mají psát pravdu, a že bulvár je sice nutné zlo, ale i ten by se dal dělat profesionálně bez totálně lživých informací a překroucených polopravd.
Když se podívám na to množství časopisů, deníků a bulvárních plátků, tak se občas musím ptát kdo to všechno čte a jací jsou lidé, kteří to všechno vytvářejí.
Moje známá pracuje v bulváru. Tedy, aby jste rozuměli, ona nevytváří ty smyšlenky typu, kdo s kým a proč, ale píše o takové té oblasti, kde nic neřešíte, nevymýšlíte, nelžete a tím pádem ani neubližujete.
Jednou za rok jí zavolám a zeptám se jak se má a vždycky se podivím nad tím jak je spokojená. Každý z nás se potřebuje nějak živit. Včera mi řekla, že už jí je jedno pro koho bude dělat, hlavně když dostane výplatu.
Když se zamyslím pro koho budu psát já, tak pořád nevím. Pro bulvár? Jasně to nikdy.
Pořád by mě zajímalo co je to za lidi, kteří dají na titulku známou tvář s naprosto vymyšleným titulkem a uvnitř čísla z gustem lžou a překrucují, jen aby vydělali. Někdy se bojím, že nechtějí jen vydělat, ale dělá jim prostě dobře, když mohou ubližovat, ničit. Média si jsou své velké moci prostě vědoma.
Dokážete si představit, že někomu ničíte život tím, že vědomě o něm lžete a nabízíte to veřejnosti jako pravdu a večer si jdete v klidu lehnout a řeknete si: „ No nic, dnes jsem asi někomu hodně ublížil, možná mu i zničil život, ale to je jedno, hypotéku z něčeho platit musím, ne?"
Právě jsem se vrátila z kina. Russell Crowe je jako vždy skvělý. Ve filmu Na odstřel představuje investigativního novináře, který jde za pravdou a ne za penězi. Jistě, je to jen film, ale film, který má připomínat realitu.
Zajímá nás vůbec ještě pořád pravda? Nejsou jen současná média, ať už ty bulvární či seriozní jen hlásnou troubou něčích zájmů. Nemyslím jen vydavatelů, to by bylo moc ploché, ale těch kdo se znají, nabídnou své protislužby, zaplatí apod.
Jistě, všichni víme, co je PR neboli public relations, ale žurnalistika by neměla být degradována na pouhé pí ár či kamarádské výpomoci.
Ano, některým to nevadí. Sice zničím pár lidských životů, ale barák stojí a auto je taky v garáži.
Pravdy už se taky moc často nedobereme. Propojenost a osobní zájmy ji nějak vždycky zkreslí.
Možná nám to ještě nějakou dobu nebude vadit, ale jednou se nám to vrátí jako pověstný boomerang.
Nevím zda a pro koho budu psát. Rozhodně, ale vím jedno. Nebudu lhát, vymýšlet si a překrucovat pravdu a ničit, tak lidské životy.
Jistě, působím asi směšně. Bez peněz se jen těžko obejdeme.
Já si prostě nedokážu představit, jak bych si sama před sebou dokázala obhájit, když se budu chovat jako ti bulvární pisálkové.
Jak je to v té písni? Štěstí je krásná věc,ale prachy si za něj nekoupíš?
Ale za peníze si nekoupím čisté svědomí.
Takže se moc omlouvám, ale já za peníze nikdy nenapíšu vše. Rozhodně ne prachsprostou lež.
moje další články a hudba brzy na www.blankafay.cz
