Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Miluška a je jí devadesát jedna let.Vůbec si nepředstavujte stařenku, co sedí u okna a krmí ptáčky. Moje kamarádka je totiž i v tomto věku plně soběstačná.
Naše telefonní hovory trvají přes hodinu. Miluška pracuje s Internetem, o politice a historii toho ví víc než já a návštěvy se u ní střídají jedna za druhou.
Ostatní přátelé, v rozmezí dvacet až devadesát let, žhaví mobil a chtějí si neustále povídat a sdílet své starosti.
Někdy musí mít Miluška telefon vypnutí, aby stihla i vlastní život. Poklid, uvařit, objednat nákup z Rohlíku.
Díky náramku ze Života 90 už nemáme strach, zda upadne nebo co se děje, když je pár dní nedostupná.
Už nemusím jezdit a bušit na dveře, ale stačí zavolat na Život 90 a oni nám sdělí, že se Miluška "pohybuje".:)
Všichni příbuzní žijí v Brně a na mojí kamarádku zhluboka kašlou. Bohužel jednoho syna po čtyřicítce pochovala a druhý, aktivní podnikatel, skončil po pádu v zahraničí v kómatu a následně na invalidním vozíku.
Ten poslední občas přijede, což je prima.
Vždycky takhle vesele nebylo. Před pár lety kamarádka skoro úplně oslepla a dalo mi hodně práce a snahy přesvědčit jí, aby na operaci obou očí šedého zákalu postupně šla.
Operace se zdařila a kamarádka vidí jak ostříž, zase vášnivě čte a kouká na televizi.
Je to skvělé mít za kamarádku, tak laskavého a moudrého člověka, který toho hodně zažil a prožil.
Občas se dost silně hádáme, hlavně téma prezident nesmíme vůbec otevírat, protože já pak pokládám telefon.
Miluška je velký zastánce současného prezidenta a neustále upozorňuje jak média manipulují jeho projevy, já mám názor úplně jiný.
Je mezi námi skoro padesátiletý věkový rozdíl, ale s nikým jiným si tak dobře nepopovídám jako s Miluškou.
Samozřejmě nás spojuje víra v Boha, ale dokážeme si popovídat i o sexu.
Všem bych vám moc přála mít takovou přátelskou duši.
Jsem ráda, že Miluška je zářným příkladem, že aktivní život po osmdesátce vážně nekončí.
