Reakce na mého tátu?

http://vlastikfurst.blog.idnes.cz/c/137157/Stastnym-otcem-v-sedmdesati-50.html

Nebo nezávisle na něm napsaný podobný článek? Mně se už stalo, že jsem měl s tátou úplně stejný titulek (článek ale pochopitelně jiný :) )

Milá Blanko,

moc se mi líbí, jak prezentujete své názory. Poslední dobou se stává téměř samozřejmostí, že lidé s odlišnými názory se navzájem napadají a urážejí. Já jsem chtěla mít vždycky hodně dětí - minimálně tři nebo čtyři. Bohužel jsem vážně onemocněla a jsem ráda, že jsem stihla aspoň dvě. Příští rok mi bude 40, nemoc jsem zdárně překonala, ale do dalšího dítěte se tedy nehrnu - i když už by to zase šlo. S dcerou si sem tam uděláme dámskou jízdu - manžela se synem necháme doma a vyrazíme si spolu vlakem na dva nebo tři dny- většinou do Jižních Čech. Nejsem si ale jistá, jestli by mě nějaké kodrcání vlakem a túry po hradech a zámcích bavily v 60 letech. Syn je zase dyslektik a dysortografik. Takže se spolu hodně učíme, ale upřímně: představa, že bych se v 60 letech s dítětem drtila fyziku, chemii a anglická slovíčka mě celkem děsí. Naprosto ale souhlasím s Vámi v tom, že je to každého svobodná volba. Všem maminkám po čtyřicítce přeju hodně zdraví, šťastné děti a hlavně pevné nervy..

Re: Milá Blanko,

děkuji, ať se celé vaší rodině moc daří..

wendy a marko

nerozcilujte se, prosim, nad vyroky Martina Kavky. Kouknete se na jeho blog tady a pochopite, s kym mate tu cest. inu, jak se rika, komu neni shury dano, ...

tak když už je řeč o Gottovi

je to jeho věc, ale zrovna mu za to netleskám. Být otcem a zároveň i dědečkem vlastních dětí je trochu tristní a peníze nespasí všechno ..  Rodič má s dítětem dělat všechno, co k dětství patří, a to člověk v letech prostě nedá.

Re: tak když už je řeč o Gottovi

Co myslíte tím "všechno, co k dětství patří", co by měl s dítětem dělat rodič? Já mám pocit, že jsem nikdy s dětmi věci, co k dětství patří, nedělala. Na to měly sebe navzájem a kamarády... Ani ze svého dětství si moc nepamatuju, že by někdozs rodičů s námi v tomto smyslu něco dělal. A když jo, tak takové dítě bylo spíš trochu vysmíváno jako mazánek, co musí mít rodiče pořád za zadkem.

Všichni máte plnou pusu blaha dítěte...

...ale je větší blaho se vůbec nenarodit? Samozřejmě, že ve vyšším věku matky  je vyšší riziko genetických vad , ale také máme velmi dobrou prenatální diagnostiku a tudíž není nutné,aby se prokazatelně poškozené plody donosily. 

Před pár lety jsem se na dovolené u moře  potkala  v hotelu s mladou maminkou, co s sebou měla asi čtyřletého retardovaného chlapce. Prozradila  nám, že je kromě toho ještě autista. Bylo jí 26 a čekala další dítě. Řekla, že nemůže myslet na to, že se to může zopakovat., to že by se zbláznila. Ale když to přijde znovu, smíří se s tím.Když  byla poprvé těhotná, byla tak mladá, že jí žádné testy nedělali. Netušila nic. A přitom takové kombinované postižení! Pravděpodobnost byla přitom proti matkám středního věku daleko menší.

Takže já bych to nechala na osudu. A na těch konkrétních lidech. Nic nám do toho není. Ovšem je zvbytečné si v tom věku pořizovat třeba třetí a další dítě. U bezdětných je to úplně jiná situace.

Re: Všichni máte plnou pusu blaha dítěte...

Souhlas... S těmi dvěma posledními větami už ale tak moc ne. Možná je "zbytečné" mít v tomto věku třetí a další dítě  (pro někoho je koneckonců zbytečné mít děti vůbec) - ale na druhou stranu je to relativně bezpečné. Jak po zdravotní stránce, tak hlavně po té psychické či sociální. Rodiče vědí, co to obnáší, jejich život je dětem přizpůsoben už dávno. Ta rizika, že dítě jim úplně rozhází nějak zaběhnutý život a že si s ním neporadí, tu nejsou (ani u těch "starých" prvorodiček samozřejmě žádné problémy být nemusí, a znám jich docela dost, kdy se s novou rolí srovnaly zcela v pohodě, ale zásah do života i riziko je to určitě větší, než kdyby to bylo dítě třeba páté).

Dobrou noc Blanko

a ta diskuze je uzasne alibisticka, od nekterych

Re: Dobrou noc Blanko

mějte se to si člověk nemůže vůbec brát, jinak už bych nic nenapsala.. já taky občas žasnu, ale co člověk jiný názor a na jiné úrovni,

psát články bez dikuse mi zase přijde o ničem..to pak nemám možnost konfrontovat svůj názor s ostatními..

bohužel ve své postatě je život někdy mnohem složitější než tyto diskuse..

sociální inženýrství

"V kolika letech být ještě otcem či matkou je každého osobní věc a my ostatní bychom to měli respektovat a přát těmto rodinám jejich štěstí". To je citace. Dovolil  bych si ale poznamenat, že druhá část věty by měla podle mého soudu  znít : "....a nám ostatním do toho vůbec nic není." Protože je to každého jeho svobodná volba. Respektujeme- li svobodu jedince, nemáme žádné právo jakkoliv zasahovat do jeho svobodné volby. Včetně morálních apelů, nebo nedej bože, společenskými zájmy.

Jak vidno

urcite seskupeni idiotek se snazi vest diskuzi smerem o osy clanku. Ovsem mentalne jsou na tom hur nez dcera K.G.

Re: Jak vidno

Tomu se u nás na vsi říká "dělat sirotky"

Být otcem po padesátce

je v podstatě to samé, jako být matkou po pětačtyřicítce. Jak jsem psala u předchozího článku, při plození dětí je potřeba myslet porávě na ně, na jejich zdraví i život. Není pro dítě to pravé, když má místo tatínka rovnou dědečka. Ale toto je můj osobní názor a zkušenost z mého okolí, nikomu to samozřejmě nevnucuji.

Re: Být otcem po padesátce

Tady spíš záleží na matce, pokud je matka mladá a tatínek bohatý, tak děti můžou žít v idilické rodině, pokud tomu tak není, tak to stojí za zvážení, co bude za 10 let.