Příběh Ivety Bartošové, člověka, který se nechal zničit bulvárem a lidmi kolem sebe..

Smrti Ivety Bartošové, mi bylo moc líto, i když jsem jí osobně neznala ani nijak hudebně neobdivovala.

Myslím, že příběh Ivety, byl příběhem labilního člověka, který měl sice úžasný talent, ale nechal se lehce využít a manipulovat lidmi kolem sebe.

Ať už to byli současní či minulí partneři, bulvár a možná i rodina.

Myslím, že neměla moc dobrý vztah s mámou a tam někde, to v dětství začalo.

Bezpodmínečnou lásku, kterou nedostala v dětství, pak zoufale hledala v jiných lidech, ve svých životních partnerech.

Nedokázala vnitřně dospět a zesílit a ikdyž se hudebně se svojí urputností dostala  zase do povědomí, tak její snaha, vždy se o někoho či něco opírat, jí totálně zničila.

Využili toho všichni, Pomeje, bulvár v čele s Pavlem Novotným, který už tehdy prohlašoval, jak se na tom dá krásně vydělat, tak proč ne?

Vážně "obdivuju" morálku těchto lidí, kteří byli ochotni překročit jakoukoli mez.

Jistě, Iveta Bartošová byla dospělá žena a ona rozhodovala, jakými lidmi se bude nebo nebude obklopovat.

Ale každý člověk by měl vědět, kde je ta poslední mez.

Zda vydělávat a zveřejňovat informace o člověku, který je sám zrovna na totálním dně.

Bulvár ke smrti Ivety přispěl hodně a divím se, že tehdy zainteresovaní, se ještě mohou sami sobě podívat do očí.

Iveta Bartošová měla talent a zanechala za sebou dost písní, které jsou krásné a lidé je milují.

Škoda jen, že se nedokázala postavit vlastním démonům a nezačala na své psychice a zralosti více pracovat.

Myslím, že pokud by to udělala, tak dnes mohly její písně znít klidně dál..