Tak už to tady máme. Začíná nám platit nový systém v diskusích. Jedni křičí, že je to cenzura a druzí to vítají jako korekci těch diskutujících, kteří chtějí spíše nadávat a urážet, než slušně diskutovat o nějakém problému.
Bohužel už týden marodím a internet je mojí zábavou než se úplně uzdravím. Díky tomu, mám také více času na psaní svého blogu.
Proč píšu? Baví mne sdělovat názory a myšlenky a občas si i myslím, že svým psaním mohu někomu pomoci.
To když píšu spíše o psychologických tématech. Sednu k počítači a napíšu článek. Moje psaní je vysloveně intuitivní záležitost.
Dostanu nápad a jdu ho napsat. Netrvá to často ani moc dlouho.
Většinou tak patnáct minut, pokud se nesnažím psát nějaké odbornější téma, u kterého studuji další literaturu.
Pak přichází kontrola gramatiky, která se mi vždy úplně skvěle nezdaří a překopírování článku do našeho blogerského redakčního systému. A je skoro hotovo.
Začíná paradoxně ta nejtěžší situace. Nalezení vhodné fotografie, která by čtenářům nejlépe přiblížila obsah článku a nebyla při tom porušena ničí autorská práva. A to mi dá často hodně práce. Vhodnou fotografii hledám třeba hodinu.
Takže s přípravou nového článku strávím cca 1,5 hodiny času. Je to můj koníček, který dělám s láskou. A pak čekáte co na to ostatní. Líbil se jim článek, nelíbil, jaký mají tedy názor?
Věcné názory, které s mými nesouhlasí, radostně vítám. Pak tu máme diskutující, jak všichni víme, kteří nechtějí diskutovat. Chtějí se někde odreagovat a vybít na někom svoji zášť a vztek, ikdyž s obsahem článku to má většinou pramálo společného.
Budou vás osobně urážet a posílat někam, protože jim to prostě projde. A anonymní přezdívka i internet jsou skvělou příležitostí.
Jsem proti cenzuře v jakékoli podobě.
Nevadí mi však, když se diskuse upraví tak, aby slušní diskutující mohli v klidu diskutovat a sprostí diskutující díky tomu nemohli po blogerech tak snadno plivat.
www.blankafay.cz
