Vždycky jsem obdivovala, s jakým odhodláním vstoupila paní Magda Vášáryová do politických vod. Žádné ohlížení zpět a lítost nad tím, že není herečkou. Upřímně řečeno mne napadlo, jestli jí to umělecké prostředí nechybí.
Politické zákulisí je přece jenom jinačí. Pak jsem jí uviděla v pořadu Karla Šípa a následně si s ní přečetla rozhovor a konečně mi to došlo.
Paní Magda Vášáryová je velká osobnost. Vzdělaná, inteligentní, s vlastním úsudkem a touhou být užitečná a něčemu přispět. Paní Magda Vašáryová se cítí v politice prostě dobře.
Ani ona jako poslankyně nemá v současné době na růžích ustláno. Sama říká, že demokracie není o tom, abychom všichni spolu souhlasili, ale abychom se mohli demokraticky pohádat a dojít k nějakému kompromisu.
Rovněž se mi líbí i její názor, že cíle, které si dává, nesmí být závislé na rozhodnutí jiných lidí. Jednoduše řečeno, má své plány a přání, ale pokud nebude zvolena do určitých funkcí, tak se s tím netrápí. Její vnitřní pohoda není závislá na vnější situaci.
Rozhovor, který poskytla, byl myslím velice otevřený. Nebojí se hovořit o problémech slovenské politické scény, o tom, že role ženy je stále chápána přes tu kuchyň.
Vzápětí vyjmenovává tři typy žen, které se v politice vyskytují, a vysvětluje, proč si té či oné skupiny váží.
Jsem duší umělec, ale konečně jsem pochopila, co paní Vášáryovou fascinuje na její práci. Jak sama přiznala v talkshow s Karlem Šípem, tak herec je vždy někým řízen.
Režisérem, scénářem apod. Jako velvyslankyně byla Magda Vášáryová svou paní. Svou práci si mohla řídit a určovat sama.
Nejsem asi jediná, které se při vyslovení jejího jména vybaví nějaká její role. Na druhou stranu jí však konečně rozumím.
V politice se cítí pro lidi mnohem užitečnější než na filmovém plátně a já jen lituji, že v naší zemi nemáme nějakého politika jako je ona.
Pak by se mi i k těm volbám šlo asi mnohem radostněji.
