Nemyslela jsem, že budu psát podobný článek, ale v magazínu Mf Dnes, který vyšel tento týden, mne zaujal článek Před svatbou ne, který přibližoval společenství mladých křesťanů. Pro mne reportáž vyznívala asi takto. Sex je skoro něco hříšného, chceme být před Bohem čistí, takže sex až po svatbě. A na důkaz svého slibu jsou mladí lidé přijímáni do tohoto společenství.
Věkový průměr, jak jsem pochopila z tohoto článku, je ve společenství kolem 15-30 let. A netřeba myslím dodávat, že kdyby autor byl věřící, tak by článek asi postavil trochu jiným způsobem.
Tedy. Sex a potažmo partnerský život není pro věřícího člověka žádný hřích. Sex je jedna ze základních potřeb člověka a věřící i nevěřící člověk má pořád stejné potřeby.
Ano, člověk, kteří věří v Boha na Boha „spoléhá" a dobrovolně se snaží žít jako „dobrý" křesťan.
To znamená, že snaží ctít Bibli, a to co je zde napsané.
A to se týká i rodinného života, manželství a sexu.
Pořád má však možnost volby a svobodné vůle. I když všichni víme, že odhazovat odpadky na ulici je špatné a víme proč, tak pořád máme možnost kus papíru hodit na zem nebo s ním dojít do nejbližšího koše.
Ano, věřící člověk hledá k sobě většinou věřícího člověka, nejen, že věří, že podle Bible je to správné, ale také si s ním po duchovní stránce více rozumí.
Základ víry, na kterém stojí jeho život, mají ti dva lidé jaksi stejný.
Pomineme na chvíli fakt, že věřících je pořád jako šafránu, takže potkat věřícího, kterému je přes třicet a je ještě svobodný, tak to je malý zázrak.
A věřící lidé mají při seznamování úplně stejné problémy jako nevěřící lidé. To, že nějaký člověk věří v Boha, automaticky neznamená, že mu "skočíte" do náruče po první schůzce a líčíte kamarádkám, že jste potkala skvělého muže.
Samozřejmě zde musí být jistá fyzická přitažlivost, společný pohled na život a další věci, které má každý z nás nastaveny trochu jinak.
Pokud někdo chce začínat se sexem až v manželství a vdá se či ožení do třiceti, tak chápu, že se to dá nějakou dobu vydržet a většina věřících věří, že je to tak správné.
Každý normálně uvažující člověk však tuší, že každý extrém je škodlivý.
Většina mých věřících kamarádek, které jsou ještě svobodné, tak by si samozřejmě rády vzaly věřícího člověka a měly sex až po svatbě.
Někteří lidé to zvládnou a někteří ne a během vztahu, který mají, vedou normální milostný život. A já na tom neshledávám nic, co je potřeba odsuzovat.
Ono se po půlročním vztahu jen vodit za ruku či hned ženit či vdávat, není úplně optimální.
Všichni věřící vědí, co stojí v Bibli a snaží se podle toho dobrovolně řídit, ale život je život a tam máme vždy možnost volby podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí.
A pokud chce církev oslovit lidi, kteří v Boha nevěří, tak musí otevřeně diskutovat o všech oblastech lidského života a to včetně sexu.
Nebude pak docházet k tomu, že je často spojována s nechutnými sexuálními skandály a lidé, kteří už v Boha věří, nebudou podléhat nějakým extrémům.
Poněvadž každý extrém, je ve své podstatě škodlivý..
www.blankafay.cz
