- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
S tou historií souhlas, nuceni se ohnout jsme byli již mnohokrát. Platilo, že velmoce vládnou světu. Kdo měl víc obyvatel a postavil víc vojáků s mečem tak vyhrál.
Ale dnešní doba je jiná. Technologická. Může si i hodně malý stát udržet politickou samostatnost a respekt velmocí? Podívejme se na Izrael a vidíme, že dnes může. Stačí vlastnit několik set jaderných hlavic a slušnou konvenční armádu přiměřenou velikosti území. A přesvědčení, že naše území nepřítel nezíská, že budeme raději volit jako Samson.
Buď se zase ohneme nebo se budeme muset změnit. Ale jak změnit? Ano jak píšete - na poli politickém, občanském a společenském. Ale hlavně a především na poli vojenském.
Je to drahé, opravdu hodně drahé, je to nebezpečné, vyžaduje to velké osobní oběti (povinná vojenská služba), ale již dnes to realizovatelné je. Pak by náš stát mohl být tou jistotou.
Změnit se budeme muset. To je jisté. Vlastně už se měnit začínáme a vlastně celá Evropa. Jen si myslím, že podřizovat se EU (i když byla hodně socialistická) před náporem migrantů bylo mnohem lepší, než se podřizovat komunismu a před tím nacismu a před tím (s dvacetiletou pauzou) habsburské monarchii. Čemu se budeme podřizovat pak, až se tu migranti vice etablují, je zatím otázka. Jisté je, že se jako vždy budeme podřizovat.
Evropa se nezměnila. Velcí si jedou podle svého a ti menší buď přikyvují nebo jdou bokem. Držet hubu a krok platilo a platí stále, občan je jen kolečko v evropském / světovém monstru. O nějaké demokracii si může nechat jen zdát.