Žijeme ještě ve svobodné zemi? Občas si říkám, že ne.Sice nadáváme na všechny a na vše, jak je nám Čechům vlastní, ale co dál?
Při pohledu na některé internetové titulky rádoby seriozních deníků je mi do breku a cítím skepsi. Prachy, kontakty, moc a pořád dokola. A nic se nezmění. Běžný občan bude nadávat a pak zase půjde do své práce placené ne zcela čestným člověkem, zaplatí svoje účty, dá děti do školy, kde biflování pořád vítězí a k večeři si dá klobásu od pana X.
Sice ho nevolil, možná ho i nesnáší, ale už je tak unavený a má hlad. Křup, vždyť byla dobrá ne?
Naše politická situace v zemi mi připadá podobná. Je jako ta klobása. Všichni ji kritizují, je tak nezdravá a kdo jí vyrobil? A je vůbec Bio? A co obsah masa?
Samé řeči, ale když dojde na hlad, tak jí ten človíček nakonec zhltne i s těmi politickými žvásty.
Stejně tak představitelé politických stran. Řeči mají stejné, jako u té klobásy, ale moc chce každý. Takže se nakonec dohodnou. S kým? To už je jedno. A komunisté se smějí a smějí a smějí.
Já se teda nesměji. Pořád si říkám, že ti Slováci mají větší odvahu než my. Možná proto, že jsou věřícím národem. Ví, co je dobro a zlo, berou určité hodnoty pořád vážně a jsou ochotní se za ně postavit, ikdyž to nese riziko.
Stále věřím, že jako společnost se nenecháme uchlácholit, že se vlastně nic neděje. Většina z nás má co jíst, kde bydlet, pod okny se žádná válka nekoná.
Jenže tahle pasivita nás bude jednou stát draho. Já věřím v Boha a nade vše si cením vlastní svobody.
Jsem vděčná Pánu Bohu, že žiji ve svobodné zemi, ale vadí mi jak málo si vážíme těch pravých hodnot.
Naše svoboda je vykoupena všemi muži a ženami, kteří se nebáli říkat, co je pravda a lež a bojovali za naši zemi, nebo pro svůj názor umírali v komunistických lágrech. Bojovali a umírali tedy i za nás, naši svobodu.
Pevně doufám, že až u nás půjde do tuhého a někdo nám bude se lží na rtu nabízet lacinou klobásu, tak řekneme NE.
Ne lži, demagogii, násili, prospěchářství, moci, mediální manipulaci apod.
Doufám, že naši svobodu a svobodnou zemi, tak lehce nedáme..
