nazareth

Klidně po sedmdesátce.

Byl by to zajímavej biologickej experiment.

Re: Klidně po sedmdesátce.

Pro mě za mě, jděte do toho!

Žena, která kolem 35 let nebo později touží po dítěti,

ve skutečnosti chce vnouče. Jsme na to naprogramované z dob, kdy z jeskyně sbírat bobule odcházely mladší ženy, kterým lépe sloužily nohy, ruce i oči, a o jejich děti se staraly babičky. To "tikání biologických hodin", které přichází až nějakých 15 let po nejvhodnějším věku pro mateřství, je ve skutečnosti touha starat se o vnoučátko, ne porodit vlastní dítě. Proto také všechny ty potíže s početím, defektivní plody a zdravotní potíže přestárlých matek.

Re: Žena, která kolem 35 let nebo později touží po dítěti,

Taky povedená ptákovina...

Těžko paušalizovat

Lékařské hledisko je jedna věc a druhá věc jsou konkrétní důvody, proč mají ženy děti až v tomto věku.

uvedu příklad

má švarová-první dítě ve 46 letech.

Dítě muselo na svět vzhledem věku císařem, brala to jako operaci. Od narození dítěte, dceru bere jako věc, dál si užívá svého života a nehodlá nic měnit, ani k vůli dcerce. Dítě od narození cestuje od chůvy k babičce a k nám, od narození dcerky mezi ní i dítětem nevznikl vztah, holku maximálně nakrmí, obleče, odveze k někomu, nikdy ji nechová , nepohladí. Holčička je úžasná, maminka trpí od narození dítka už druhý rok depresemi a zdravotními potížemi, jako je alergie a těžká forma revmatismu. Mají s ní víc starostí než s holčičkou. Dala svému 50 letému muži ve 46 letech dítě z lásky....Jeho rodiče již nežijí, jejím rodičům je skoro 80 let. My žijeme v čechách, oni v německu. Jak je to možné bereme si dítěk nám alespoň na 14 dní během dvou měsíců.

Vše chápu, ale říkám si, má právo mít žena v tomto věku dítě? První ne, neví do čeho jde, neví jaké to bude mít zdravotní následky, ne protože dítě zůstane jednou samo samotinké. Dítě doroste u příbuzných.

Re: uvedu příklad

Budiž, máte v rodině případ, kdy to nevyšlo. Jenže nakolik je na vině zrovna věk? Co kdyby se to stalo i při dřívějším mateřství? To přece nemůžete hned diagnostikovat právě tímto směrem, jako výstřelek starých rodičů.  Navíc ve společnosti, která je pozdějšímu mateřství otevřenější, než ta naše!

Navíc, pokud se stavíte k neteřince jako k chudákovi, tak chudákem bude, protože se jí to vtiskne do paměti. A jestli Vás obtěžuje se o ni starat, tak to raději na rovinu odmítněte, aby se otec postaral jinak. 

Jistě, věřím, že leccos tady řeknete jinak, než vyslovujete nahlas, ale právě v zájmu té malé si promyslete, nakolik je Váš vztah k ní "povinný", tedy zatěžující jakožto následek hloupého rozmaru a chyby jejích rodičů - nebo nakolik si to srovnáte jako životní malér, jaký se prostě stal. Osud Vás možná obdaroval a Vy si s chutí užijete šikovného malého skřítečka, který Vás obohatí. A navíc, ta výhoda - dostala jste děcko "hotové", krásné, fantastické.

Můj názor

na mateřství po 40 je takový: není problém přivést na svět v tomto věku dítě. Je romantické chtít mít dítě s mužem, kterého tolik miluje. Ale co dál? Co zodpovědnost vůči tomu dítěti? Není to hazard se svým zdravím, ale právě se zdravím toho dítěte.  Co až mu bude 15 a matce 60? Myslím, že při přivádění dětí na svět, nejsou na místě rozmary rodičů, ale na  prvním i posledním místě je třeba myslet jen a jen na to dítě.  (Moje kolegyně, téměř v důchodovém věku, se narodila jako sedmé dítě, když její matce bylo 44 let. Její slova k tomu jsou tato: děti mají mít lidé když jsou mladí.)

Jedna z mých kamarádek měla dítě právě v těch 40. Ne z rozmaru, ale proto, že to celá léta nešlo. Nyní říká: já se každý den modlím, abych se dožila alespoň šedesáti, abych ho vychovala......

Re: Můj názor

No vidíš, bohužel tvá kamarádka má pravdu, já teď řeším neřešitelné, a to, že švagr nás požádal, jestli se o neteřinku nepostaráme, protože chce švagrovou odvést na léčení do spec. kliniky, kde neví jak dlouho bude. Zároveň dítě miluje. Holčičce budou brzy dva roky, a já vím, že i když mezi ní a mámou vztah není, přesto tu něco je, pokaždé, když ji máme čtrnáct dní pláče, že ode mne nechce, je to asi dáno tím, že své dcery od ní nedělím, a chovám se k ní stejně jako k nim, ale dodržuju, aby mi říkala teto. Jak tohle skončí? Momentálně to vypadá, že oni to nezvládají, a my se budeme muset postarat. Je mi té malé líto, narodila se do smutného dětství starým rodičům, kteří mají sami co dělat se sebou...

A za 10 nebo 15 let....

Moje babička porodila moji maminku, své šesté dítě,  ve svých 46 letech. Vždycky jsem to vnímala jako raritu, takže rozhodnutí Demi Moore, porodit dítě v tomto věku celkem chápu. Řekla bych, že není až takový problém porodit  v 46 letech sladké miminko, větším problémem je být v šedesáti matkou puberťáka......  

Re: A za 10 nebo 15 let....

Problém to není, pokud už děti měla, pokud je to dítě prvorozené ve věku 46 je na průser zaděláno, to mi můžete věřit, ne pro tu matku, ale pro její okolí a i to dítě. Tělo je totiž nastartované na menopauzu a dítě si vezme opravdu z těla matky veškeré živiny, které už pak ona sama sobě nahradit nemůže. Švagrová vypadala před těhotenstvím na 35 a během těhotenství sešla tak, že by jí málokdo hádal 48. Vypadá na ženskou přes padesát, staršně se jí změnila pleť, vlasy, trpí po porodu těžkým revmatismem, alergiemi(přitom nikdy problém neměla ani s pylem), pracují jí pěkně nervy, ozvaly se deprese, které odmítá léčit. Když se jí malá narodila já ač jsem o hodně mladší jsem si vzala volno asi měsíc, abych na ni dohlídla a všechno ji naučila, už tehdy se u ní začala projevovat deprese, problém je v tom, že když jsem rodinu na to upozornila , kašlali na to a řeší to až po dvou letech, kdy už nelze napravit vztah mezi ní i dítětem. Ve 46 mít dítě ano, pokud je to už vícenásobné dítě.

Je to jinak

Když má žena více dětí, tj. má několik dětí, poslední např. v 38, pak mít další dítě v 42 není takový problém. Zvl. když bylo dětí více, tak je tu riziko menší, než když žena se v tomto věku pokouší o první dítě. Přijde mi dosti hloupé, že ženy děti odkládají - když nemusí. Tj. nejdřív vš, pak kariéra. Pak až dítě. Pak si naříkají, když to nejde nebo dítě je postižené. Když žena dítě nemá, protože neměla partnera, nebo to nešlo z nějakých objektivních důvodů (např. neplodný první manžel),tak jí těžko něco vyčítat, když zkusí první dítě ve 40. Ale ve 44? Nevím přesně, kde jde o vyložený hazard - se zdravím svým a hlavně dítěte, které se narodí - ale riziko postižení tu je podstatně vyšší. Lidi by měli respektovat, že nějak biologicky fungují. To neplatí jen pro sex dětí, kde máme nějakou zákonnou hranici (biologicky by byla možná i nižší), ale právě u žen starších. Když měla některá smůlu a našla toho pravého až v pozdějším věku, tak je otázka, jestli za každou cenu chtít dítě.

Re: Je to jinak

No, já doporučuji dítě, VŠ a když dostudujet dítě je velké a můžete směle zahájit kariéru. průšvih je, že u mě nějak už začínají ty biologické hodiny tikat znova.

No, ale nevadí, ještě mi nebylo 30

Cože .. právo ?

to teda určitě ne. Ale platí když Pán Buh dopustí - i sekyra zpustí.

K tomu vasemu zaveru...

Ktera zena by netouzila privest dite na svet s partnerem, ktereho miluje??? No, ne vsechny chteji deti jako projev lasky, ne vsechny jsou nerozumne bytosti, ktere za kazdou cenu chteji dite, i kdyz to uz nejde tak jak v 18...ostatne uz bylo dobre zdokumentovano, jak za kazdou cenu otehotnet nici vztah, ze sexu se stava povinnost jenom kdyz se ovuluje, zena casto musi brat hormony, takze je protivna jak s PMS x 100, a kdyz to nejde, partneri se casto rozchazeji...Prestante cist ten bulvar, ze Demi Moore chce to a to, zacnete zit svuj vlastni zivot!

Re: K tomu vasemu zaveru...