Trapas v muzeu
www.bruteprop.co.ukAutor: Brute!
O tom ale dnešní příběh nebude. Bude o jednom obřím vejci, které s tím zmrazeným vajíčkem Barbary souvisí, ač to zdánlivě na první pohled tak nevypadá. Další den po Barbařině návštěvě jsme si – můj Muž a já – udělali kulturní procházku do muzea, jak to občas o nedělích děláváme místo cesty do kostela. Myslím, že to byla výstava s názvem „Fenomén Baťa“, mimochodem velmi zajímavá. Po shlédnutí výstavy, když jsme se vraceli dolů do vestibulu, zaujal nás exponát, kterého jsme si při vstupu zespodu nevšimli, ale z prvního patra byl velice patrný. Ten exponát byl vlastně obří, bílé, asi čtyři metry vysoké vejce, postavené na špičku. Stálo tam uprostřed majestátně a lidi chodili okolo a vlastně si ho moc nevšímali. Chvíli jsme na to s přítelem němě zírali, pak jsme se se šibalským úsměvem podívali na sebe a synchronizovaně jsme zvolali: „Barbara!“ :)
Seběhli jsme k vajíčku, já jsem zatím vylovila svůj foťák, Muž se přiřítil k vejci, začal ho objímat – to vejce bylo asi tak široké jako dvě stoleté lípy – a já jsem se to jala zpovzdálí fotit, a už jsem se nemohla dočkat, až tenhle obrázek pošlu Barbaře přes Facebook, aby ho viděla celá naše grupa. V tom na mě ale Muž zavolal, celý rudý, ať jdu za ním. Přijdu blíž, vidím, že Muž má na čele krůpěje potu a volá: „Já myslím, že jsem s tím nějak pohnul. Já myslím, že se to trochu naklání!“ „Jo, to známe, pomyslela jsem si, na tak blbej fórek mu neskočím. Cha! :) V tom ale vidím, že světle rudá barva Mužova obličeje postupně tmavne a tmavne. Poodstoupím pár kroků a vidím, že vejce se skutečně nahýbá a vypadá to, že to leží na Mužově roztažených rukou celou svou – zřejmě docela velkou – vahou! „Já se bojím, že když s tím pohnu zpátky, že se to překlopí. Co když tam na druhé straně bude malý dítě?! Musíš jít a sehnat pomoc!“ Ano, vypadá to, že to, jestli se dokáže předejít nešťastné tragedii v muzeu, nebo to, jestli budeme z rodinného rozpočtu po zbytek života splácet rozbitý exponát, závisí jen a jen na mé momentální akčnosti, duchapřítomnosti a samozřejmě – milém úsměvu!
Rozbíhám se, rozhlížím se a skutečně – nedaleko stojí dva sympatičtí sekuriťáci. Přihopsám k nim a povídám: „Pánové, já potřebuji vaši pomoc! Můj Muž stojí tam za tím vejcem a vypadá to, že to na něj padá!“ „Jo tak vono to padá, jo?“ pobaveně se rozesmáli oba pánové, jako kdybych jim právě řekla nějaký vtip o policajtech a blondýně. „No, to jsem ráda, že vás to pobavilo, já jsem si taky myslela, že si dělá bžundu. Jenže ono to na něj fakt padá! Když se to převalí, může to někoho zranit a já nevím, jak dlouho to udrží.“ „No tak se na to podíváme, kde máte toho svýho muže, slečinko?“ rozhoupali se konečně pánové směrem k místu činu. „No tam zatím obřím vejcem; krčí se chudák celý zpocený“ povídám. „Jo za vejcem? Ha, ha!“ vypadali sekuriťáci čím dál sebejistěji. To je nějaký divný, pomýšlím si, ti dva jsou nějací moc v klidu a mají z toho legraci. V tom bude nějaká lišárna! A taky že jo.
Sekuriťáci se zastavili u vejce, mrkli na sebe a oba do toho vejce strčili. Vejce se rozkymácelo ze strany na stranu, Muž málem dostal infarkt, že způsobil katastrofu, snažil se ještě vejce chytat v momentě, kdy já už jsem se řezala smíchy, protože už jsem věděla, která bije. To vejce muselo mít uvnitř asi nějakou obří pružinu, a když jste do něj strčili, nejen že se to rozhongalo na všechny strany jako nějaká obří hračka, ale začalo ještě navíc hrát nějakou veselou zvonkohru! V tom okamžiku se na nás samozřejmě upřely zraky celého vestibulu a všech ochozů až do 4. patra.
Vyplazili jsme se co nejnenápadněji k východu a venku jsme se našemu husarskému kousku asi 15 min. smáli. „To máš za to, že ses chtěl vysmívat Barbařině vajíčku!“ snažím se vinu svalit na Muže. Nejvíc mě štve, že jsem v tom rozruchu nestačila tu situaci vyfotit. Teď už jen přemýšlíme, jestli tam to vejce ještě pořád je, a koho příště vezmeme s sebou na procházku do muzea, a poprosíme ho, ať to vejce obejme, že si ho vyfotíme.
Zuzana Blanářová
Hodnotí maturitní slohové práce dyslektici a analfabeti?
Nad tím, že hodnocení slohových prací vždy bylo a bude neobjektivní, se nepozastavuju. To vím jistě od doby, kdy jsem sama jako gymnazistka vynikala ve slohových pracích od primy až do septimy. Naše paní profesorka zbožňovala moje sarkastické vtípky, moji práci často přečetla nahlas před celou třídou a dokonce mi semtam prominula ve slohovkách i slova jako „hovno“ nebo „prdel“. Obhájila to tím, že v daném kontextu a k mému stylu, se to hodí a nevyznívá to vulgárně.
Zuzana Blanářová
Rathův vinný lístek - FRAGILE! (netřepat)
Asi jsem nebyla jediná, komu se při poslechu včerejší Rathovy obhajoby ve Sněmovně chtělo zvracet. Zvracet z toho, jaké z nás všech tento náš „reprezentant lidu“ dělá blbce a myslí si, že si neumíme spočítat, kolik jsou tři lahvičky červeného + čtyři lahvinky bílého. A že se to vejde do krabice.
Zuzana Blanářová
Projekt svatba: část první - Zásnuby
Když něco člověk chce, má si o to umět říct. Tak třeba můj přítel si nedávno zničehonic řekl o moji ruku.. Naprosto frapantní situace. Já jsem si samozřejmě prvně myslela, že si dělá srandu – prstýnek mi totiž užmoulal z alobalu a měli jsme v sobě oba dva panáky slivovice. On navíc vtipkuje často, takže ho často neberu vážně.
Zuzana Blanářová
Z Krtečka na Hradě bobky nemám. A vy jo?
Abych pravdu řekla, tak mi ta panika nad přímou volbou prezidenta, kterou někteří v poslední době projevují, přijde trochu mimo. Podle mě nejsme národ větších blbců, než třeba Američani, abychom si zvolili jako představitele národa uplného šaška..
Zuzana Blanářová
Utrpení na lyžařském výcviku v sedmé třídě
Jako malá holka jsem vyrůstala v jihomoravské nížině a jediný kopec, který jsem do té doby (do okamžiku lyžařského výcviku v sedmé třídě) viděla, byl pokaždé vinohrad.. Nedaleko od nás bylo místo s nejvyšší průměrnou teplotou v republice (to byla jediná věc, kterou jsme si ze zeměpisu pamatovali všichni naprosto přesně, protože z tohoto „nejteplejšího bodu“ – Strážnice – pocházeli dva naši učitelé, kteří byli velcí kamarádi a hráli spolu ve stejné kapele, na stejných zábavách)...
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině
Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...
Názor, že Paroubek parazituje, nestačil. Podle soudu může iniciály ČSSD použít
Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl návrh Sociální demokracie (SOCDEM) na zrušení...
Prodej dům Rodinný, 174m2, Orlová, Město
Klášterní, Orlová - Město, okres Karviná
3 499 000 Kč
- Počet článků 69
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4056x