Velmi hrubý odhad HDP, Okamurova prohra a Zemanovo otálení

Také uplynulý třetí týden byl poměrně bohatý na události. Poněkud mě překvapilo zpřesnění údajů o vývoji hrubého domácího produktu ve 3. čtvrtletí. Jde o to, že se z makroekonomického ukazatele o HDP vytváří spousta příběhů. Rozdíl mezi růstem a poklesem je z tohoto pohledu zcela klíčový. Lidé jsou totiž závislí na trendech. Proto jsem v rozpacích nad výkonem našich statistiků. V listopadu ohlásili, že česká ekonomika poklesla ve čtvrtletním srovnání od 0,5 %. V prosinci se situace o něco zlepšila, takže HDP poklesl pouze o 0,1 %. No a v lednu je z toho naráz růst ve výši 0,2 %. Naprosto chápu, že se výsledky postupně zpřesňují tak, jak přicházejí další informace. Ale očekával bych, že výpočet HDP je poměrně rutinní záležitost, protože ho ČSÚ provádí čtyřikrát ročně už od roku 1993. Jenom bych rád připomněl, že původní „podstřelený“ odhad použila ČNB, aby před veřejností obhájila kontroverzní administrativní oslabení koruny.

Musím se vrátit k výsledku prvního kola doplňovacích senátních voleb v našem kraji. Samozřejmě mám jako novopečený předseda regionálního sdružení ODS ve Zlínském kraji obrovskou radost z úspěchu našeho kandidáta Libora Lukáše. Podle sázkových kanceláří rozhodně k favoritům nepatřil. Pro naši stranu je to po dlouhé době pozitivní zpráva. Ovšem co mě potěšilo neméně, je prohra Úsvitu. Pan doktor Talaš, kterého navíc kromě Úsvitu údajně podporovalo i Babišovo ANO, je totiž otec partnerky Tomia Okamury. Doplňovací volby u nás probíhají proto, že stávající senátor, pan Okamura, byl zvolen do Sněmovny. Já – a samozřejmě nejen já – jsem nominaci pana Talaše pochopil tak, že Úsvit chtěl ze Senátu vytvořit něco jako dědičný úřad. Buďme proto rádi, že voliči takové představě ukázali vztyčený prostředníček. Přinejmenším to znamená, že populismus u nás ještě nezvítězil.

Miloš Zeman si se jmenováním vlády dává na čas. Podle mého názoru je to chybná strategie, protože dává prostor ke spekulacím, že hraje o čas, aby si hoši z jeho „nepolitické“ vlády stihli ještě něco urvat. Ale v podstatě je jedno, jestli vládnou socialisté legitimní nebo nelegitimní. Návrh pana budoucího ministra zemědělství Jurečky na znovuzavedení tzv. „zelené nafty“ mě o tom přesvědčuje. Vracení spotřebních daní úzké skupině poplatníků je typický nástroj výroby nerovností. Jestli stát nepotřebuje těch 1,4 mld. Kč, o které se v tomto případě jedná, nechť sníží sazbu daně. Kastování firem na více a méně užitečné pro obecné blaho je nesmysl, který je potřeba definitivně odmítnout. Zemědělská lobby je mocná, protože umí prodávat příběhy o hladomoru. Ve skutečnosti je to podvod. Mýtus o soběstačnosti slouží pouze k získávání dotací a k vylepšování bilance podnikatelů v zemědělství.