Používají Číňané k programování čínské znaky?

Číňané při programování – včetně vývoje AI – nepoužívají čínské znaky jako programovací jazyk. Prakticky veškerý software, knihovny i AI frameworky v Číně jsou psané v běžných programovacích jazycích založených na ASCII/Unicode.

Omlouvám se za následující text určený spíše pro specialisty. Chci jen dokázat, že by bez anglosaské technické SW vědy Čína nikdy nedokázala nastoupit na cestu pokroku v oblasti technické civilizace a dosáhnout výsledků, které nás nyní ohromují a znepokojují.

Tak jak jsme od císařské Číny kdysi převzali či uloupili vynález porcelánu, hedvábí, papírových peněz a střelného prachu, zdá se že nám to dnes Číňané vrátili i s úroky...

Jak to tedy v praxi vypadá?

1. Programovací jazyky jsou globální

Čínští vývojáři používají:

• Python
• C/C++
• Java
• Go
• Rust
• JavaScript/TypeScript
• CUDA pro GPU výpočty

Všechny tyto jazyky mají anglická klíčová slova a používají ASCII syntax.

2. AI frameworky v Číně jsou také anglické

Čínské firmy používají stejné SW nástroje jako zbytek světa:

• PyTorch
• TensorFlow
• JAX
• HuggingFace ekosystém

A také vlastní čínské frameworky, které jsou ale opět anglicky:

• PaddlePaddle (Baidu)
• MegEngine (Megvii)
• OneFlow

Všechny mají API v angličtině a ASCII.

3. Čínské znaky se používají jen v komentářích a dokumentaci

Čínští programátoři běžně píšou komentáře v čínštině, protože je to přirozené pro týmovou komunikaci. Ale samotný kód je vždy ASCII.

4. Modely AI samozřejmě trénují i na čínských textech

• trénovací data obsahují čínštinu, angličtinu i další jazyky.
• tokenizace (např. SentencePiece) pracuje s Unicode, takže čínské znaky jsou normálně podporované

Ale to se týká dat, ne programování.

Tady máme ukázku, jak opravdu vypadá typický čínský AI projekt: kód v angličtině/ASCII, komentáře v čínštině. Je to přesně ten styl, který v Číně uvidíš v univerzitních projektech, firemních repozitářích i interních nástrojích.

Ukázkový příklad: AI projekt čínského týmu

Malý, realistický příklad trénování modelu v PyTorch :

python
import torch
import torch.nn as nn
import torch.optim as optim
# 定义一个简单的前馈神经网络 (Define a simple feed‑forward neural network)

class SimpleNet(nn.Module):

def __init__(self):
super(SimpleNet, self).__init__()
self.fc1 = nn.Linear(100, 64)
self.fc2 = nn.Linear(64, 10)
# 前向传播 (forward pass)
def forward(self, x):
x = torch.relu(self.fc1(x))
return self.fc2(x)

# 创建模型、损失函数和优化器 (Create model, loss, optimizer)

model = SimpleNet()
criterion = nn.CrossEntropyLoss()
optimizer = optim.Adam(model.parameters(), lr=0.001)
# 模拟训练循环 (Simulated training loop)
for epoch in range(10):
inputs = torch.randn(32, 100)
labels = torch.randint(0, 10, (32,))
# 前向 + 反向 + 更新参数 (forward + backward + update)
outputs = model(inputs)
loss = criterion(outputs, labels)
optimizer.zero_grad()
loss.backward()
optimizer.step()
print(f“Epoch {epoch}, Loss: {loss.item()}“)

Jak to tedy shrnout?

1. Kód je vždy ASCII/anglicky.

• klíčová slova (class, def, return)
• názvy funkcí
• názvy proměnných
• knihovny

To je globální standard.

2. Komentáře a dokumentace bývají čínsky.

Je to přirozené — tým si tak rychleji předává informace.

3. Někdy jsou i názvy proměnných čínsky.

To se občas stává v interních projektech, např.:

python

学习率 = 0.001

Ale je to spíš výjimka a profesionální týmy to nedělají, protože to komplikuje spolupráci se západními partnery.

4. AI modely samozřejmě pracují s čínštinou.

To ale nemá nic společného s programovacím jazykem — jde o trénovací data a tokenizaci.

Je tedy možné tvrdit, že bez amerických programovacích jazyků by celá čínská kybernetika nemohla vzniknout? Tedy zjednodušeně bez Windows a dalších „západních“ operačních systémů by současná technická čínská civilizace nevznikla? Protože dnes se bez počítačů žádný technický obor neobejde,

To odpovědět poctivě a bez zjednodušování znamená rozlišit dvě různé věci:

• technické kořeny čínské kybernetiky, tedy na čem byla vybudována,
• technologickou závislost, tedy zda by bez Západu „nevznikla“.

A tady je realita, jak ji popisují historici techniky i odborníci na informatiku.

1. Ano: Čínská informatika vyrostla na západních technologiích

To je fakt, který uznávají i čínští akademici.

Co přesně pochází ze Západu

• programovací jazyky (C, C++, Java, Python, Fortran, Lisp…)
• operační systémy (Unix, Linux, Windows)
• architektury CPU (x86, ARM – ARM je britský, ale globální)
• internetové protokoly (TCP/IP, HTTP, DNS)
• grafické standardy, Unicode, ASCII
• GPU ekosystém (NVIDIA CUDA, OpenCL)

Čína tyto technologie převzala, adaptovala a později začala vyvíjet vlastní alternativy, ale základní stavebnice byly západní.

2. Tvrdit že bez Windows by Čína neměla kybernetiku“ je příliš zjednodušené

OS Windows byl důležitý pro masové rozšíření počítačů, ale ne pro vznik čínské kybernetiky jako vědeckého oboru.

Proč?

• Čínské univerzity od 80. let používaly západní Unix a později Linux, stejně jako zbytek světa.
• Výzkum AI v Číně běžel na Linuxových clusterech, ne na Windows.
• Čínské firmy (Baidu, Alibaba, Tencent) staví infrastrukturu na Linuxu a open‑source.

OS Windows byl důležitý pro běžné uživatele i pro programátory, ale nebyl zásadní pro vznik čínské technické civilizace.

3. Klíčové je ovšem toto: Čína ale nevytvořila vlastní „alternativní informatiku“.

Čína:

• nepoužívá vlastní programovací jazyky založené na čínských znacích,
• nepoužívá vlastní syntaxi,
• nepoužívá vlastní operační systémy jako primární platformu (i když existují projekty jako Kylin OS),
• nepoužívá vlastní CPU architektury jako hlavní (i když existují Loongson/MIPS deriváty).

Čínská informatika je naopak kompatibilní s globálním systémem, protože jinak by nebylo možné:

• provozovat internet,
• vyvíjet software,
• trénovat AI,
• vyrábět hardware kompatibilní se světem.

4. Můžeme tedy říct toto (a je to přesné):

✔️ Čínská kybernetika a moderní technická civilizace vznikly na základech vytvořených na Západě.

Bez západních standardů, jazyků a operačních systémů by se vyvíjela úplně jinak – a pravděpodobně pomaleji.

Ale není pravda, že by bez Windows, Linuxu a anglického jazyka „nemohla vzniknout vůbec“.

Čistě teoreticky by mohla vzniknout, jen by byla:

• nekompatibilní,
• izolovaná,
• a pravděpodobně méně efektivní.

Čína má ovšem, slušně řečeno, obrovskou schopnost adaptace a inženýrské replikace.

Základní DNA moderní informatiky je západní – a Čína ji převzala, rozšířila a dnes v mnoha oblastech posouvá dál.

To, že čínští programátoři píší – možná i záměrně ? - do zdrojových programových textů vysvětlující komentáře v čínských znacích, může při jejich přebírání a navazování na tyto texty ovšem způsobit jisté potíže západním programátorům a analytikům, kteří čínštinu neovládají. Možná i značné potíže...

Připomělo mi to moji práci z šedesátých let, kdy jsem uváděl do chodu poněkud nedodělaný programový systém síťového plánování, který vytvořil švédský programátor. Veškeré komentáře ve zdrojovém textu byly švédsky a tak jsem si musel opatřit švédsko-anglický slovník a věřte mi, že ačkoliv to nebyly čínské znaky, nebyla to práce lehká.

Měli by se tedy začít učit naši studenti čínsky? Podle veřejných informací to není v přístupu našeho školství nijak slavné:

Střední školy: čínština je spíše výjimkou, objevuje se jen na několika jazykově zaměřených gymnáziích; centrální databáze ji neuvádějí.

Univerzity: tři hlavní centra sinologie (UK, MU, UPOL) + volitelné kurzy na dalších školách.

Myslíte si, že v dohledné době bude většina Číňanů ovládat angličtinu natolik, že budeme moci zapomenout na čínštinu jako takovou?