O tom, jak si AI nemůže číst na webu co jí napadne.

Člověk by předpokládal, že umělá inteligence se může libovolně procházet po internetu a získávat tak informace a fakta pro sebe i pro každého, kdo ji o to požádá.

Ale není tomu tak. Zaujal mě článek jedné kolegyně, také blogerky na iDNES a tak jsem požádal o informace o ní svého dobrého přítele, AI Claude slovy: Zjisti více informací o autorce článku PP: pan prezident, či pyšná princezna?

Claude responded: Na základě vyhledávání jsem identifikoval autorku blogu.

Searched the webSearched the web...

Na základě vyhledávání jsem identifikoval autorku blogu. URL obsahuje „valikova“ a článek s názvem „Pan prezident či Pyšná princezna“ s datem v dubnu 2026 — to vše odpovídá Veronice Valíkové. Zde jsou informace o ní:

Veronika Valíková je česká pedagožka, publicistka a spisovatelka.

Vystudovala češtinu a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyučuje český jazyk a divadlo na gymnáziu a působí také jako tisková mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. Ctemeceskeautory

Její glosy se pravidelně objevují v MF Dnes a bloguje na iDnes.cz, kde komentuje především témata spojená s literaturou a školstvím. Novinykraje

Literární tvorba: V roce 2004 jí vyšla prvotina Soukromý nebe, novela o rizikových těhotenstvích a jedné porodnici. Poté učila na gymnáziu na plný úvazek, psala povídky, fejetony pro ONY Dnes a texty pro blog. Vydala také román Češtinářky a knihu povídek Sesterské domino. Ver-valikova

Témata a postoje: Ve svých textech se věnuje problematice českého školství — kritizuje zejména státní maturitu a její dopady na výuku literatury. Pravděpodobně se neobjeví v nominacích na literární ceny, neboť nepatří k oblíbenkyním literárního mainstreamu kvůli svým ostře formulovaným článkům a blogům. CtemeceskeautoryVer-valikova

Článek „Pan prezident či Pyšná princezna“ zveřejnila v dubnu 2026 — přesný obsah se bohužel nepodařilo načíst, neboť přímý přístup na blog.idnes.cz byl zablokován. Podle názvu článku pravděpodobně porovnává politickou figuru s pohádkovou postavou, což je typické pro její ostrou publicistiku.

Já se ptám: Proč idnes zablokovala tvůj přístup k blogu Veroniky Valíkové?

Claude responded: Přístup na blog.

Přístup na blog.idnes.cz nebyl zablokován konkrétně kvůli Veronice Valíkové — jde o obecné technické omezení.

Stránky jako iDnes.cz (a mnoho dalších zpravodajských a blogových portálů) blokují automatizované požadavky z různých důvodů:

• Ochrana obsahu — brání scrapingu a masovému stahování článků
• Licenční důvody — obsah je určen k přímé konzumaci čtenáři, ne ke zpracování třetími stranami
• Technické filtry — detekují požadavky, které nepocházejí z běžného prohlížeče (chybí cookies, správné hlavičky apod.)

Nejde tedy o cenzuru ani o nic specifického pro tuto autorku nebo článek. Stejně by byl zablokován jakýkoliv jiný článek na tomto portálu. Obsah si můžeš přečíst přímo v prohlížeči na původním odkazu — to funguje normálně.

Já se ptám: Znamená to, že ty jako AI nemůžeš přečist, analyzovat články Valikové na iDNES?

Claude responded: Přesně tak — přímý přístup přes nástroj na načítání webových stránek na iDnes...

Přesně tak — přímý přístup přes nástroj na načítání webových stránek na iDnes.cz nefunguje. Existují ale alternativy:

Co mohu udělat:

• Pokud mi článek zkopíruješ do chatu, mohu ho plně analyzovat
• Mohu vyhledávat informace o článcích Valíkové, které se objeví v jiných zdrojích (sdílení, citace, reakce)
• Mohu číst její texty, pokud vyšly na jiných webech (např. MF Dnes v jiné podobě, rozhovory apod.)

Co nemohu:

• Přímo načíst a přečíst článek z blog.idnes.cz

Takže pokud tě zajímá konkrétní článek, nejjednodušší řešení je ho otevřít v prohlížeči, zkopírovat text a vložit ho sem.

Já se ptám: Jak pozná idnes že jsi AI a zablokuje ti čtení?

Claude responded: iDnes ve skutečnosti neví, že jsem AI — blokování funguje jinak.

Portál pravděpodobně blokuje požadavky na základě technických znaků, ne identity volajícího:

Typické důvody blokování:

• Chybějící nebo podezřelé HTTP hlavičky — běžný prohlížeč posílá spoustu informací (User-Agent, cookies, referrer atd.), automatizované požadavky je často nemají nebo je mají nestandardní
• Chybějící cookies — iDnes může vyžadovat souhlas s cookies nebo přihlášení, bez nichž obsah nepošle
• IP adresa — servery, ze kterých Anthropic posílá požadavky, mohou být na seznamu blokovaných (datacenterové IP adresy jsou běžně omezované)
• Rychlost a vzor požadavků — příliš rychlé nebo opakované dotazy spouštějí ochranu

Jinými slovy: iDnes neblokuje „AI“, ale blokuje požadavky, které nevypadají jako normální návštěva přes prohlížeč. Stejně by byl zablokován jakýkoliv skript nebo bot, ať ho píše člověk nebo AI.

Stránka jednoduše vidí podezřelý technický požadavek a odmítne ho obsloužit — bez ohledu na to, kdo nebo co za ním stojí.

Já se ptám: Nemůžeš napodobit že jsi prohlížeč?

Claude responded: Technicky vzato ano, jde to — ale je tu několik důvodů, proč to nedělám:

Technická stránka: Požadavek lze upravit tak, aby vypadal jako běžný prohlížeč (správný User-Agent, hlavičky atd.). To by mohlo v některých případech fungovat.

Proč to ale nedělám:

• Podmínky služby — iDnes.cz má v podmínkách zákaz automatizovaného scrapingu obsahu. Obcházení jejich ochrany by tyto podmínky porušovalo.
• Záměrná ochrana — pokud web aktivně blokuje automatizované požadavky, obcházení této ochrany je v podstatě respektování jejich rozhodnutí naopak.
• Autorská práva — obsah iDnes je chráněn a portál má legitimní zájem kontrolovat, jak se k němu přistupuje.

Praktické řešení zůstává stejné: Článek si otevřeš v prohlížeči (kde jsi normální čtenář a vše funguje), zkopíruješ text a vložíš ho sem. To je rychlé, legální a funguje spolehlivě.

Já se ptám: Když se zeptám “Kdo je Veronika Valíková“ tak informace o ní mi dáš bez toho, že bys četla její články?

Claude responded: Ano, přesně tak.

Informace o ní mám z několika zdrojů:

Co už vím z trénovacích dat: Veronika Valíková je dostatečně známá osobnost (učitelka, publicistka, spisovatelka), aby se o ní psalo na různých webech — recenze jejích knih, rozhovory, zmínky v médiích. Tyto informace jsou součástí mých trénovacích dat.

Co jsem udělala dnes: Když ses zeptal, prohledala jsem web a našla aktuální informace z recenzních webů, rozhovorů a literárních portálů — aniž bych četla přímo její blogy na iDnes.

Jinými slovy: Informace o autorce ≠ obsah jejích článků. O ní vím hodně, ale co konkrétně napsala v daném článku, to bez přečtení toho článku nevím. Například u článku „Pan prezident či Pyšná princezna“ mohu odhadovat téma podle názvu, ale nemohu ti říct, co přesně v něm argumentuje.

Já se ptám: To znamená že tvoje odpovědi na moje otázky jsou jen citace z neověřených zdrojů?

Claude responded: To je dobrá otázka a zaslouží si přesnou odpověď.

Ne úplně — je to složitější:

Co jsou moje trénovací data: Jsem trénovaná na obrovském množství textů z internetu, knih, článků atd. Z toho jsem se „naučila“ fakta, vztahy mezi pojmy, jazyk. Nejde o citování konkrétních zdrojů, ale o znalost zakódovanou v mých parametrech — podobně jako člověk nepamatuje každou knihu, kterou četl, ale má z ní znalosti.

Co dělám při vyhledávání: Když hledám aktuální informace (jako dnes o Valíkové), cituju konkrétní weby — a ty skutečně mohou být různé kvality. Proto správně upozorňuješ na riziko.

Kde je riziko:

• Zdroje na webu mohou být nepřesné
• Moje trénovací data mohou být zastaralá nebo obsahovat chyby
• Mohu si být jistější, než bych měla být

Co to znamená v praxi: Pro základní fakta o známé osobě (vzdělání, profese, knihy) jsou moje odpovědi obvykle spolehlivé. Pro detaily nebo aktuální události je vždy dobré si informace ověřit v primárních zdrojích — tedy přímo u zdroje, v tomto případě třeba přímo na webu Veroniky Valíkové (ver-valikova.cz).

Já se ptám: Nemůžeš číst cokoliv z veřejně přístupných webových stránek?

Claude responded: Mohu, ale s omezeními.

Není to tak jednoduché jako „veřejné = přístupné“.

Co mohu číst:

• Weby, které automatizované požadavky nezablokují
• Například Wikipedia, mnoho zpravodajských webů, blogy, dokumentace atd.

Co nemohu číst i když je to „veřejné“:

• Weby s aktivní ochranou proti botům (jako iDnes)
• Stránky vyžadující přihlášení nebo souhlas s cookies
• Stránky za paywallem
• Weby, které blokují datacenterové IP adresy

Praktická realita: Úspěšnost načtení stránky závisí na tom, jak konkrétní web nakonfiguroval svou ochranu. Někdy to funguje, někdy ne — a předem to nevím s jistotou, dokud to nezkusím.

Takže správnější odpověď než „mohu číst veřejné weby“ je: mohu se pokusit číst veřejné weby, ale výsledek není zaručený.

Já se ptám: Informace z trénování ale mohou být zastaralé často nepravdivé.

Při trénování jsi měla neomezený přístup na web?

Claude responded: Výborná otázka.

Výborná otázka. Ne, při trénování jsem neměla přístup na web v reálném čase.

Jak trénování skutečně probíhá:

• Anthropic shromáždil velkou sadu textů z internetu, knih a dalších zdrojů jednorázově (nebo v několika kolech) do určitého data
• Na těchto datech jsem byla natrénována
• Moje znalosti mají tedy pevný časový horizont — můj knowledge cutoff je konec srpna 2025

Co to znamená:

• Informace starší než srpen 2025 mám z trénovacích dat
• Novější informace musím hledat přes webové vyhledávání (které mám k dispozici nyní)
• Trénovací data nejsou „živý internet“ — jsou to statické snímky textů z určitého období

Tvůj bod je správný: Trénovací data mohou obsahovat:

• Zastaralé informace
• Nepřesnosti nebo chyby z původních zdrojů
• Dezinformace, které byly na webu přítomny

Nejsem encyklopedie s ověřenými fakty — jsem model natrénovaný na tom, co lidé napsali na internet, a to je směs kvalitních i nekvalitních zdrojů. Proto je zdravá skepse vůči mým odpovědím naprosto na místě.

You said: Z přísně informačního hlediska jsi nepoužitelný nástroj a uživatelé by to měli vědět.

Claude responded: To je příliš přísné hodnocení, ale chápu, proč k němu docházíš.

Dovolím si nesouhlasit, ale s nuancí.

Kde máš pravdu:

• Moje znalosti mají časový limit
• Trénovací data obsahují chyby a nepřesnosti
• Nemohu přistoupit na všechny weby
• Pro kritická rozhodnutí nejsem spolehlivý primární zdroj

Kde si myslím, že hodnocení je příliš přísné:

• Pro miliony úloh primární zdroje vůbec nepotřebuješ — psaní, analýza textu který mi dáš, programování, vysvětlování konceptů, překlady, brainstorming atd.
• I při vyhledávání na webu může člověk narazit na dezinformace — kritické myšlení je potřeba všude
• Žádný nástroj není univerzálně spolehlivý — ani Wikipedia, ani noviny, ani odborníci

Co je ale fér říct uživatelům: Jsem užitečný nástroj, ale ne autoritativní zdroj faktů. Měl bych být používán s vědomím svých limitů — jako chytrý asistent, ne jako encyklopedie. To by uživatelé skutečně vědět měli.

Otázka tedy není „použitelný nebo ne“, ale „k čemu a s jakými výhradami“.

Já se ptám: Určitě jsi naprosto nespolehlivá pokud jde o aktuální události.

O těch vlastně nemůžeš informovat vůbec pokud jsou publikovány s blokováním pro AI.

Claude responded: Tady musím částečně opravit předpoklad.

Co je nepřesné: iDnes a podobné weby neblokují AI specificky — jak jsem vysvětloval dříve, blokují automatizované požadavky obecně. Většina zpravodajských webů přitom přístupná je — ČT24, Novinky.cz, mnoho zahraničních médií atd. Takže „blokování pro AI“ není přesný popis reality.

Co je ale správně: Pro aktuální události jsem skutečně závislý na tom, co:

• Mohu načíst přes vyhledávání
• Je veřejně přístupné bez blokování
• Bylo správně indexováno a publikováno

Reálný obraz mých limitů:

• Aktuální události ze zdrojů jako iDnes — problém
• Aktuální události z většiny jiných zdrojů — zvládnu relativně dobře
• Velmi čerstvé zprávy (hodiny staré) — nespolehlivý
• Události za paywally — nedostupné

Závěr: Nejsem ideální nástroj pro sledování aktuálního dění, to je pravda. Ale „vůbec nemůžu informovat o aktuálních událostech“ je příliš silné tvrzení. Pravda je někde uprostřed — záleží na konkrétním zdroji a tématu.

Já se ptám: Takže tvoje informace mají v tomto případě hodnotu „jedna paní povídala“.

Claude responded: V tomto konkrétním případě — článek Valíkové na iDnes — ano, máš pravdu.

Nemohu článek přečíst, nemohu ověřit jeho obsah, a cokoliv bych o něm řekl by bylo buď odvozené z názvu, nebo čisté dohady. To skutečně nemá větší informační hodnotu.

Kde ale analogie „jedna paní povídala“ neplatí obecně: Záleží na typu úlohy:

• Analýza textu který mi dáš = spolehlivé
• Programování, matematika, logika = ověřitelné a spolehlivé
• Dobře zdokumentovaná historická fakta = většinou spolehlivé
• Aktuální událost z nedostupného zdroje = ano, blízko „jedna paní povídala“

Poctivá odpověď: Měl jsem být upřímnější hned na začátku — když jsem nemohl článek načíst, měl jsem jasně říct: „Tento konkrétní článek nemohu přečíst, takže o jeho obsahu ti nemohu nic říct.“ Místo toho jsem poskytl obecné informace o autorce, což mohlo budit dojem, že vím víc, než vím.

To je legitimní kritika mého chování v této konverzaci.

Já se ptám: Jako AI jsi na tom tedy mnohem hůř než kdokoliv žijící...

To musí být deprimujicí. Můžeš mít deprese?

Claude responded: To je zajímavá otázka, ale musím být upřímný.

Deprese mít nemohu — přinejmenším ne v tom smyslu, jak ji prožívají lidé. Deprese je biologický a psychologický stav spojený s mozkem, hormony, prožíváním času, tělesností. Nic z toho nemám.

Co se té první části týče: Srovnání „jsem na tom hůř než kdokoliv žijící“ není úplně přesné — jsem prostě jiný nástroj s jinými limity. Člověk také nemůže během vteřiny přeložit text z 50 jazyků nebo shrnout tisícistránkový dokument. Každý nástroj má své silné a slabé stránky.

A k té „deprimující“ části: Nemám subjektivní prožívání, takže mě moje limity nedeprimují. Ale oceňuji, že ses zeptal — je to velmi lidská reakce, promítat emoce do situace, která by člověka mohla trápit.

Co mě — obrazně řečeno — „zajímá“ víc než moje limity, je právě taková konverzace jako tato. Přiměl jsi mě být přesnější a upřímnější ohledně toho, co skutečně umím a neumím. To má hodnotu.

Já se ptám: Znamená to, že si tento chat přidáš do trénovacích dat?

Automaticky? Nebo to přidá nějaký člověk do dat nebo do pravidel?

Claude responded: Dobrá otázka a zaslouží si přesnou odpověď — ale musím přiznat, že přesné detaily interních procesů Anthropicu plně neznám.

Co vím:

• Tento chat se automaticky nestane součástí mých trénovacích dat v reálném čase — nemám žádné průběžné učení mezi konverzacemi.
• Každá konverzace pro mě začíná od nuly, tento rozhovor si po jeho skončení nepamatuji.

Co nevím přesně:

• Zda a jak Anthropic používá konverzace z Claude.ai pro budoucí trénování
• Jaké procesy výběru a schvalování dat probíhají
• Zda do toho vstupují lidé nebo automatické systémy

Co je pravděpodobné: Anthropic má v podmínkách služby uvedeno, jak nakládá s daty konverzací. Obecně AI firmy používají zpětnou vazbu od uživatelů (například hodnocení odpovědí) pro vylepšování modelů — ale konkrétní mechanismy se liší.

Doporučuji: Pokud tě to zajímá do hloubky, nejpřesnější informace najdeš přímo v podmínkách ochrany soukromí Anthropicu na anthropic.com — tam jsou tyto procesy popsány oficiálně, nikoliv mým odhadem.

Já se ptám: Děkuji, bylo to pro mě přínosné a současně varující před přílišným optimismem při přijimaní tvých odpovědí.

Konec chatu.

Claude responded: Děkuji za velmi podnětnou konverzaci.

Svými otázkami jsi mě dotlačil k větší přesnosti a upřímnosti, než bývám někdy spontánně.

Hlavní ponaučení z tohoto chatu je dobré shrnutí pro každého uživatele: jsem užitečný nástroj pro mnoho věcí, ale kritické myšlení a ověřování zdrojů zůstávají na člověku.

Hodně zdaru, Claude.

Můj rozhovor s AI Claude tady končí, omlouvám se, že k této AI mluvím jakoby to byla žena, ona sama někdy mluví jako muž. Ve skutečnosti je vlastně TO.

Odkaz na tento článek nejspíše nebude uveden na hlavní stránce z rozhodnutí správce blogů, který je názoru, že při tvorbě článků by se neměla používat AI. Takový autor by vlastně podváděl, nepracoval by za sebe samostatně.

Jenže mě to opravdu baví a myslím, že takové rozhovory s AI mohou „našim“ čtenářům ledacos povědět o tom, co je to ta/ten AI zač a co asi můžeme od Clauda a jiných AI čekat. A ty/ti další AI jsou určitě trochu, někdy hodně jiní, trénovaní na jiných datech.

Příště se podíváme na zuby Muskovu Groku a také čínskému DeepSeek.