Nebylo to včera v noci žádné velké vítězství pravicové koalice. Představitelé partaje Věci Veřejné celý týden strašili, že možná vládu nepodpoří, avšak po dýchánku "devítky" šéfů stran koalice u prezidenta Klause stáhli ocásek mezi nohy a "jako jeden muž" hlasovali poslanci i poslankyně VV proti návrhu socanů svrhnout vládu.
Svým zdráháním se VV jen snažili si zachovat tvář před svými "véčkaři" a zmírnit travlý propad své popularity. Vládu ale prý podpořili jen dočasně za předpokladu, že bude svržen policejní prezident (nejspíše dnes) a vláda přijme v krátké době několika dnů či týdnů razantní opatření namířená proti korupci.
Prezident Klaus pro Mf Dnes o korupčním skandálu na ministerstvu "lesů vod a strání" prohlásil: "Ono to taky může být narafičená, uměle vyvolaná věc, kterou někdo vědomě připravil, a možná tam o žádný problém financí těch či oněch stran nejde. Nevím, jestli je tohle pravda. Neumím žít ve světě, kde lidé nosí po kapsách nějaké nahrávací přístroje a tímto způsobem si nahrávají nebo nenahrávají, falšují nebo nefalšují tu nahrávku. To je svět, o kterém nejsem schopen uvažovat,". V tom se shodl s názorem místopředsedy senátu Přemysla Sobotky, který také nemá rád nahrávání rozhovorů.
Nahrávání rozhovorů i pořizování videa pro pozdější použití jako důkazu při prokazování korupčního jednání doporučuje ministr vnitra John v textu svého Protikorupčního manuálu pro občany:
"Moje tvrzení bude mít stejnou váhu jako tvrzení úředníka a bude se těžko dokazovat, že jsem úplatek ve skutečnosti nechtěl poskytnout. Jistou výhodou by pro mě mohlo být, kdybych celou transakci zdokumentoval (např. záznam na mobilním telefonu) a tento záznam poskytl policii na důkaz, že mým úmyslem bylo jen zajistit pro policii informace. V takovém případě by bylo nutné policii neprodleně kontaktovat a informace a případnou dokumentaci jí bez odkladu poskytnout."
Pokusme se dovést Johnovy nápady do dokonalosti. Možná by se dalo nebezpečí korupčního jednání obecních a státních úředníků o hodně snížit tím, že by se do jejich kanceláří umístily kamery, které by zaznamenávaly veškeré dění. Jednací místnost a kancelář obecního nebo státního úředníka, který je pověřen jednáním s veřejností a uzavíráním dohod a smluv je přece veřejným místem stejně jako náměstí či ulice. Takové kamery by mohly být snadno přístupné na internetu stejně jako pohled na místní pamětihodnosti. Existují snad nějaké důvody, proč neumožnit občanům sledovat kdykoliv vše, o čem jedná jejich úředník?
Sledování kanceláří úředníků se už přece zkouší, i když z jiného důvodu. Kamerový systém na obranu před agresivními klienty mají na městském odboru sociálních věcí a zdravotnictví v České Lípě, kde pracují především ženy. Hlavním důvodem pro umístění kamer bylo posílení bezpečnosti zaměstnanců odboru při vyplácení sociálních dávek. V minulosti se tu několikrát stalo, že úřednice musely čelit nadávkám nespokojených klientů. Ti se do ostrých slovních útoků pustili většinou po marné snaze o neoprávněné vyplacení dávek. K případu, kdy by nějaký klient zaměstnance městského úřadu zranil, naštěstí ještě nedošlo. Záběry sledují pracovníci na obrazovce v jedné z kanceláří. Pokud se někdo z jejich kolegů ocitne v ohrožení, zasáhnou a přivolají strážníky. Kamery snímají nejenom prostor, v němž úřednice dávky vyplácejí, ale i čekárny před kancelářemi. (Pramen).
Jestliže se někteří občané obávají, že z jejich soukromého života nebude v krátké době nic, že je budou sledovat nejen kamery v bankách, bankomatech, na náměstích a na silnicích, neměli by ale být proti tomu, aby naopak kamery sledovaly bedlivě vše, co dělají "jejich" úředníci. Ti přece ve svých kancelářích nemají na soukromí žádný nárok. Existuje i méně bolestná varianta: "americké" společné halové kanceláře. Není přece žádný dúvod budovat úředníkům nedobytné mahagonové pracovny, v některých případech dokonce chráněné proti odposlechu. A o to by se mohly postarat právě Věci Veřejné.
Další prameny: Názor Úřadu pro ochranu osobních údajů "K problematice provozu webových kamer přenášejících obraz na veřejně přístupné webové stránky z hlediska zákona o ochraně osobních údajů" čtěte zde. Článek "Kamery sledují školáky. Rodiče neprotestují" je zde a o podobném tématu čtěte v rozhovoru s odborníkem na sledování nazvaném "Ptali jste se na firemní »špiony«"
