Zeman není českým carem

Prvními proslovy dělá dojem, že si neprostudoval rozsah prezidentských pravomocí. Odvolává vládu  a prosazuje zákony. Přitom se ohání, jak nagajkou, padesáti čtyřmi procenty a zapomíná na fakt, že voliči ho chtěli za prezidenta a ne za cara.

Navíc ho někteří volili jen proto, že nechtěli Karla Schwarzenberga. Stejně jako já volil knížete, protože jsem nechtěl Miloše Zemana. Účast pana Šloufa na oslavách, spolu s gratulací exmnistra Grégra a řady dalších podnikatelů, složení fanklubu, vedení SPOZ i volebního týmu mi potvrdilo, že obavy nebyly neopodstatněné.

Tvrdí se, že Zemanova kampaň stála kolem deseti milionů, zatímco jeho protivníka více než třikrát tolik. Uvedené sumy by se našly určitě i na fakturách za předvolební kampaně. Kolik však ve skutečnosti stály, především ta lacinější, se sotva dozvíme. Jedno je však jisté. Kdyby byli podnikatelé dobrodinci, dávno by už zkrachovali. Sponzorské sumy jsou pro ně investice, u kterých čekají, že se zmnohonásobí. Tentokrát vsadili na koně, který není osedlán ani zapřažen. Má sloužit k reprezentaci a přilákání zájmu o dění na závodišti. Přesto doufají, že se mu, díky protřelosti, podaří ze zákulisních pozic do pravidel a průběhu závodů zasahovat. Jeho první proslovy naznačují, že se o to každopádně bude snažit.

Pro uspokojení davu se vrátil k už letité pohádce o zákonu na prokázání původu majetku, ačkoliv dobře ví, že se nikdy nestane realitou. Současně však, jen tak mimoděk, zmínil léčbu krize investicemi místo Kalouskovým šetřením. To by podporu od  poslanců získat mělo a pokud budou váhat a čekat, jak jsou zvyklí, co z toho kápne i pro ně, použije znovu rákosku v podobě čtyřiapadesáti procentního vítězství.

Kdyby ani pak neuspěl, ve voličích bude během zbývajících dvou let pěstovat pocit, že on a jeho strana, jsou nevyslyšení zachránci státu a obhájci zbídačelých, aby se jeho straně podařilo v roce 2015 uspět v parlamentních volbách. Potom by se, navzdory parlamentní demokracii, stal Miloš Zeman opravdu carem a my druhou Bělorusí.