Zanedlouho může být pozdě

Do Itálie v letošním roce emigrovalo na 170 tisíc běženců. V Africe, odkud převážně prchají, zuří kmenové války, vládne chaos, národy hladoví. Většina zemí Afriky doplácí na zbrklé vyhnání bílých kolonizátorů, když "svobodu" získali o hodně dřív, než pro samostatnost vyspěli.

Nedá se tvrdit, že k vyhnání "bílých tyranů" neměli důvod. V té době se ale žilo relativně bídně i v zemích kolonizátorů. Zůstat koloniemi, domorodci by museli těžce pracovat, ale postupně by se pracovní podmínky zlepšovaly a dnes by se měli v koloniích určitě mnohem líp než v těchto "svobodných" časech. Zpustošená Afrika, to je výsledek propagandistického tažení, jehož výsledkem byl osvobozovací boj. Do křesel po bílých zasedli černí a změna barev symbolizuje i proměnu, ke které v bývalých koloniích došlo. Afrika se propadla do neskutečného temna a v mnoha zemích se odstup od civilizovaného světa neustále zvětšuje.

Existuje-li kdekoliv na Zemi místo, které okolí čímkoli převyšuje a je jedno, jde-li o tlak, teplotu, vlhkost, či výšku nad mořem, pokud se tomu nechá volný průběh, časem dojde k vyrovnání. Pneumatika splaskne, tlaková výše se rozpadne, níže vyplní. Přestane-li se vytápět místnost, vyrovná se postupně údaj na teploměru IN s údajem OUT. Vlhkost prádla na šňůře se přizpůsobí vlhkosti vzduchu. Každé pohoří, hora či kopec se srovnává se svým okolím a výsledkem bude po stovkách milionů let rovina.

To samé platí, pokud je v některé oblasti vyšší životní úroveň, než v těch kolem. Pokud se blahobyt úsilovně nebrání, rozplyne se do okolí stejně jako tlak či teplota. Evropským státům se daří líp, než azijským či africkým. Tady se likvidují na skládkách tisíce tun potravin, zatímco v Africe či Azii se umírá hlady. I když nemají co do úst i do slaměných chýší se dostávají moderní předměty, jako jsou mobilní telefony či internet. Prostřednictvím těchto "vyslanců blahobytného světa" jsou informováni o pohádkových zemích, kde lítají pověstní pečení holubi sami do huby. Ti, kteří se cesty do Eldoráda odváží, jim to vzápětí z utečeneckých lágrů potvrzují. Vychvalují ubytovny, střechu nad hlavou, pravidelné jídlo, pohodlné lůžko. Obchody plné zboží, ulice přeplněné automobily, přepychově oblečené občany. Kapesné, které automaticky fasují je mnohem vyšší, než doma odměna za práci.

Hluboce se mýlí ten, kdo tvrdí, že je Evropa potřebuje. Díky stále pokrokovější technice bude i nadále klesat potřeba primitivní lidské práce. Nahradí ji automaty a výkonné stroje. Co lze čekat od lidí, po staletí zvyklých na práci na políčkách a to v jen rozsahu nezbytným pro zachování existence? Tito imigranti pouze rozmnoží věčně nespokojenou armádu příživníků s nataženou dlaní a dopouštějících se nejrůznějších zločinů.

Civilizovaný svět dospěl do stadia, ve kterém mu už i vlivem chudšího okolního prostředí začíná jít do tenkého. Občané i státy to zatím řeší žitím na dluh, jak se říká, na úkor příštích generací. Evropa chudne, ale státníci se chovají, jakoby bohatla. Lze to, jakž, takž i chápat, pokud jde o vydržování vlastních občanů. Pomáhat však novým imigrantům je sebevraždou. Bude-li se jim na novém působišti dařit dobře, vyvolá jejich příklad nové silnější imigrační vlny, až nakonec nebudou mít evropské státy peníze pro nikoho.  To vyvolá nepokoje, revolty, války. Jakkoli to může znít krutě, je třeba zapomenout na empatii a lidskost. Jinak může evropská civilizace zaniknout, stejně jako celá řada říší zanikla před ní.