Zákaz kouření je další omezování svobody

Přinutit brát ohled na nekuřáky se dá přirovnat k zákonem nařízené povinnosti omezit rychlost v obci, netelefonovat za jízdy, ztlumit při míjení dálková světla, jezdit s autem na STK, nebo dát přednost chodcům na přechodu.

Za socialismu řidiči nebrali ohled na nějaké přechody pro pěší. Chodci tehdy museli, někdy i dost dlouho, doslova poníženě a otrocky čekat na zeslábnutí provozu. Jen co nastal vhodný okamžik, odrazili se po vzoru atletů od obrubníků a vyspurtovali k cíli na protějším chodníku. Chovat se řidiči sami od sebe slušně, předpis o přednosti chodců na přechodu by byl zbytečný a sotva by ho někdo před nějakým čtvrtstoletím navrhnul. Čas plynul a uvidíme-li dnes před přechodem chodce, automaticky brzdíme. Pokud jsme pro změnu chodci, jsme za zákon i vděční. 

I u kuřáků by to šlo bez nařízení seshora. Stačilo by, kdyby pokládali za samozřejmost, zeptat se ve veřejných zařízeních hostů včetně personálu, zda jim zapálení kuřiva vadí a pokud by jen jeden přitakal, buď by si zlozvyk odepřeli, nebo by šli kouřit ven. Bohužel platí, že většině kuřáků ohleduplnost, stejně jako socialistickým šoférům, vlastní není a v tom případě nezbývá, než je, stejně jako řidiče, ke slušnosti zákonem vychovat.?

Za nějakých pět, deset let po přijetí "protikuřáckého" zákona určitě nikoho ani nenapadne si v restauraci zapálit a sami kuřáci pochopí, že v nezahulených místnostech nejenže víc chutná, ale lépe se i dýchá.