Žáci by měli mít právo známkovat učitele.

Zatím pravomoc známkování mají jen ti na stupínku a je zamířena do školních lavic. Bylo by zajímavé, rozšířit ji pod stupínek a otočit směrem k tabuli.

Chování bych ponechal. Žáci by v něm hodnotili, zda učitel dodržuje začátek a konec vyučovací hodiny, zda má autoritu a pevné nervy.

Dál by mohla být hodnocena jeho připravennost na vyučovaný předmět. Zda je mu jasné o čem mluví, zda ji jasně a srozumitelně vysvětluje a nebo zda látku jen přečte z učebnice.

Hned dalším kritériem by mělo být zapálení pro svůj předmět. Jen ten kdo hoří, může roznítit oheň zájmu v ostatních.

Dál by žáci mohli hodnotit smysl vyučujícího pro spravedlnost. Jestli náhodou neuplatňuje jiný metr na dítě pana starosty a jiný na svého neoblíbence.

Ve třídě by byl z žáků zvolen důvěrník a ten by měl jednou za měsíc rozdat spolužákům letáčky pro tajné hodnocení kantorů a pak by udělal sumář a známkování předal řediteli.

Žáci by se na chvíli dostali z podřízené do dominantní role a naučilo by je to i dívat se na věci z druhé strany. Zcela jistě by se řada kantorů nad svou známkou  minimálně zarazila.