Volme na truc komunisty

Současné volby politikům strach nenahání. Voliči nemají možnost vyjádřit generální NE a všechny zavedené strany mají šanci znovu uspět. Lidé si zvykli volit menší zlo. Aspoň si to myslí. Jenomže ono neexistuje. Všechny politické strany jsou propojené s temným pozadím a proto stejně zlé. Jen jedna stojí stranou.

Byli jsme svědky mnoha kauz, podivných sponzorů a podezřelých kontaktů. Hlavní role v nich hrály povětšinou ODS s ČSSD, teď navíc VV, jen komunisté pokaždé chyběli. Dejme jim šanci předvést, jak obstojí ve zkoušce charakterů. Ta nastane, jakmile vítěze voleb začnou lobbisté lovit na milióny v obálkách.

Z nového Února mít strach nemusíme. Ani z uzavření hranic nebo politických procesů. Je jiná doba. Těm u koryta bychom ukázali, že nejsme ovce, ale berani, kteří umí zvednout hlavu a trknout. Jaký překrásný pocit zadostiučinění bychom zažili při pohledu na kyselé ksichty lídrů poražených stran a z frustrace těch, kteří do nich ze zákulisí napumpovali milióny s očekáváním mnohanásobné návratnosti.

Pro samotnou KSČM by to byla zkouška ohněm. Její příznivci by volební vítězství oslavovali stejně slepě, jako jsme se my radovali před téměř čtvrtstoletím. Je velmi málo pravděpodobné, že by obstála. Ohněm sotva projde a po pár letech by ztratila zklamané příznivce, stejně jako o ně přišla ODS a ČSSD. A o to by šlo.

Potvrdilo by se, že s politiky to jednoduše dopředu nevede a muselo by se vymyslet, jak řídit stát bez nich. Změnit ústavu. Posílit pravomoc prezidenta. Propracovat přímou demokracii kontrolující výkon ministerstev. Každopádně je lepší zkusit změnu systému, než rezignovat nad prokazatelně nefungujícím.