Ten, kdo stojí na chodníku

Bývalo to v prvomájovém průvodu často provolávané heslo a pokračovalo "nebuduje republiku".  Už co by žáku základní osmileté školy se mi příčilo něco tak hloupého z průvodu volat na ty, kteří stáli špalírem.

Nezměnilo se to ani, když jsem dobrovolně povinně musel jít v průvodu coby zaměstnanec. Vyskytli se však mnozí, kteří se ve vyřvávání této a jiných podobně stupidních průpovídek přímo vyžívali.

Na připitomělé heslo z nadpisu jsem si vzpomněl, když jsem viděl v televizi zástupy lidí s americkými vlaječkami mávajícími projíždějící americké koloně. Objevil se i nápis na transparentu "Please, don´t go" . Mělo být opakem "Yankee, go home" , ale doslova přeloženo to zní stejně hloupě jako heslo ze socialistického Máje.

Proti projetí amerického konvoje naší zemí jsem nic nenamítal. Po našich dálnicích tranzituje denně tisíce kamionů a nějaká ta stovka amerických vojenských vozidel se mezi nimi vytratí. Buďme rádi, že jsme v NATO, američtí vojácu jsou spojenci a je samozřejmostí jim přejezd do rodného "depa" umožnit.

Nechápu však důvod k jásání.. Přijet k nám v únoru 1948, či na jaře roku 1968, existoval by důvod je vítat. Sovětskému svazu by svou přítomností dali najevo, že  ČSSR je suverénní stát, jehož občané mají právo ve svobodných volbách či referendu sami rozhodnout, kam chtějí patřit. Pochopil bych i projevy nadšení, kdyby k nám přijelii v roce 1999, jako hmatatelný důkaz naší příslušnosti k NATO.  Letošní jásaní však smysl postrádalo a připomnělo mi to prvomájové blbnutí z mého dětství.

Bude to tím, že v každém národě se vyskytují  jedinci, kterým dělá dobře, stanou-li se součástí stejně naladěné skupiny a společně mohou prožívat opojení ze sounáležitosti. Do stejného soudku, byť dnem vzhůru, řadím ty, kteří proti průjezdu kolony protestovali.

 O smyslu, souvislostech ani následcích nepřemýšlí.