Škoda, že Mejstřík není Che Guevara.

Když při 10. výročí studentské demonstrace přišel 17. listopadu s výzvou Děkujeme, odejděte, zdálo se, že se přece jen na nebe vrátí hvězda, ohlašující příchod Mesiáše.

Vydaný text podepsalo na 200 000 signatářů, na podporu výzvy se sešlo 3.prosince 1999 ve velkých městech 100 000 občanů a výzva se proměnila v občanskou iniciativu " Sdružení Děkujeme, odejděte."

Že celá akce tehdy měla něco do sebe a šel z ní strach, potvrdila  nebývale ostrá reakce Václava Klause a Miloše Zemana.

Dva roky později se ustavila z tohoto sdružení politická strana " Cesta změny ", ale v příštím roce v parlamentních volbách získala pouhých 0,27 procent a celá snaha o novou "Sametovku" vyšuměla do ztracena.

Za další dva roky z toho pan Mejstřík pro sebe vytěžil místo senátora a zasedl mezi vyžírky. Bývalému studentskému revolucionáři se podařilo za pět senátorských let, jak píše  na svých webových stránkách, prosadit vysázení pěti stromů na Malé Straně a Starém Městě a postavení stojek na kola před úřadem ve Vodičkově ulici a na Malostranském náměstí. V agónii senátorské kariéry ještě na poslední chvíli prozřel a navrhl státní svátky na Zelený čtvrtek a Velký pátek, které, pokud projdou, ještě víc prodraží, už tak dost drahou pracovní sílu v Česku.

I tak může skončit politická kariéra člověka, jehož tvář jsme měli před devatenácti lety spojenou se Sametovou revolucí, jehož výzvu "Děkujeme, odejděte" jsme před  9 lety vítali jako oprávněný požadavek občanů nespokojených s vývojem a jehož stranu " Cesta změny" jsme brali jako nástroj k asanaci politické scény. Nechal si od těch, které kritizoval, na pět let zacpat hubu senátorským platem a postavil se do zástupu těch, kteří vstoupili do politiky jako obratlovci, a vyšli z ní jako bezobratlí.

A tak, jak je vidět, za příchod Spasitele se budeme muset ještě chvíli modlit.