Romové a "Zvláštní školy".

Charles Darwin prohlásil "žádné nemluvně nezačne samo o sobě číst, psát a pracovat". Co by se stalo, kdyby dvě předcházející generace společným úsilím nepečovaly  o rozvoj té následující? Dopadli bychom jako vypiplaná růže ve zkrachované šlechtitelské stanici.

Během pár let je z růže zase šípek a z lidí divoši. V jaké míře mají podíl na rozvoji dítěte rodiče a prostředí, ve kterém vyrůstá?

Bedřich Engels vyslovil názor "jako je historie vývoje lidského zárodku v matčině těle jen zkráceným opakováním miliony let trvajícího vývoje našich předků, tak i duševní vývoj lidského mláděte je jen opakováním intelektuálního vývoje týchž předků".

Je to opravdu tak definitivně určené? Naštěstí ne. Existují životaschopné vyjímky, které mají "na svědomí" vývoj živočišných druhů.

Při řešení této problematiky se nepohneme vpřed, necháme li vyšumět do ztracena romské děti, které mají na to, aby se vzdělávaly tempem stanoveným v učebních osnovách. Nebude jich moc. O to je to horší, pokud se takové děti špatným rozhodnutím příslušné komise ocitnou ve třídách nevzdělatelných. 

 Je to proces na léta. Zatím si jen můžeme povzdychnout, že jsme pětinu století ztratili a  zbytečně vyházeli miliardy na nesmyslné projekty.