Řešení romského problému.

Trvalo by tak dvě generace, ale lepší něco zkusit, než léta marně vzdychat. Poučení jak na to, je možné čerpat z padesátých let minulého století. Komunisté potřebovali vyhnat ženy z domácností do pracovního procesu. Začali proto točit správně laděné filmy.

 Vylepovali plakáty s patřičnými hesly. Ve filmových týdenících představovali rozesmáté údernice. Žena, která nebyla v zaměstnání si musela připadat jako méněcenná. Spočítané to měli dobře. Hlavně kolik potřebuje rodina pro zachování existence.  Pak tu samou částku vyplatili za práci obou.

Romové jsou v pozici ženy v domácnosti. Nepracují, ale peníze na žití potřebují. Těžko je přesvědčíme filmy nebo plakáty vychvalujícími práci pro společnost,  když jim za povalování na gauči vyplatí na různých podporách minimálně stejně nebo i víc. 

Je třeba začít propagovat smíšená manželství Romů s bílými. Roztočit léta trvající seriály. Jakési ságy úspěšných romskobílých manželství. Argumentů pro taková spojení se nabízí mnoho. Smícháním krve se zlepší zdraví potomků. Děti hezky vypadají a ve škole prosperují. Smícháním horké a klidné krve vylepší sex.  

Cílenou propagandou se komunistům podařilo bílé ženy vyhnat z kuchyní a zapojit do pracovního procesu. Ženy si zvykly a dnes si bez zaměstnání nedovedou život  představit. Podobnou manipulací se dokonce podařilo i líné a nešikovné Pražáky přesvědčit k nákupům polorozpadlých chalup a postupně vylepšit vzhled vesnic. Proto jsem přesvědčen, že stejně by se dalo bílé i Romy nalákat pro smíšená manželství. Za dvě generace by mohlo být po romském problému.