Průjezd vojenských vozidel USA mi nevadí

Ač jsem mnohými diskutéry zařazován do skupiny rusofilů, americké transportéry vnímám jako každé jiné těžké vozidlo pohybující se českými silnicemi. Co mi vadí, jsou protestní akce pana Vyvadila a spol.

Chápu je jako laciný způsob zviditelnění. Díky svému novodobému SČSP se už dostal pan exsenátor do vysílání rozhlasu. Píše se o něm v tisku a jen co se postaví do čela hrstky podobných bláznů před americkou kolonu, bude nepochybně i v televizi. Pravděpodobně, i na základě diskuzí pod zdejšími blogy, vytušil, že v Česku bude početný tábor příznivců Rusů a kouká z toho vytlouct politické body. Domnívám se však, že se  pan Vyvadil v počtech rusofilů, pro které založil spolek přátel, přepočítal.

Pokud se někomu a sám se mezi ně řadím, nelíbí způsob, jakým nás až okatě proukrajinská média informují o dění na Majdanu, Krymu či východní Ukrajině, vůbec to neznamená, že jsme fanaticky proruští. Sám bych mnohem hůř nesl, kdyby přes naše území jely místo amerických, oddíly armády ruské.

Nemohu říci, že bych se samotnými sovětskými vojáky v roce 1968 zažil něco vysloveně nepříjemného. Když jsme se ptali, proč nás obsadili, šikmoocí Aziati na věžích tanků nechápali o čem je řeč. Byli přesvědčeni, že se pohybují po Sovětském svazu a kdoví jestli vůbec znali nějaké Československo. Když jsem jindy jel na Pionýru za jejich kolonou a bál se ji předjet, vojáci sedící na tancích se náramně bavili, že jsou rychlejší než moje motorka.

Na prostoduché vojáky se nezlobím. Jejich armádu tu však podruhé vidět nechci. Ani po letech se nedá odpustit to ponížení, které svým vstupem na nebráněné cizí území způsobila a připravila nás o naději na zlepšení života. Moci mluvit stejně na veřejnosti, jako doma mezi svými. Cestovat nejen na Východ, ale i na Západ. Za vydělané peníze si koupit bez front a podpulťáků to, co chci a ne to, co zrovna mají.

Z toho, co následovalo po Srpnu, neviním ani tolik Sověty, jako české poturčence, kteří jsou mnohdy horší Turka. Bezcharakterní křiváci, pro které nebyl problém hned 21.srpna z koše na odpadky vylovit před tím okázale vyhozený průkaz SČSP ( Svaz československo-sovětského přátelství), si po celé zemi zvali své kolegy na pohovory, ve kterých kladli jednu zásadní otázku. "Souhlasíte se vstupem vojsk Varšavské smlouvy?" Ve skutečnosti nešlo o zjištění postoje k aktu agrese. Ten byl u celého národa jasný. Touto otázkou se rozškatulkoval český národ na poddajnou většinu, která ohnutím hřbetu dala najevo podřízenost vedoucí úloze KSČ a menšinu, která projevenou odvahou udělala škrt nad osobní profesní kariérou a někdy i budoucností potomků.

Proto bych tu nerad viděl projíždět ruské tanky. Nebál bych se ani tolik Rusů samotných, jako našich bezcharakterních "dobrých rodáků", kteří by se zase mohli chopit příležitosti. Podobně jako teď pan Vyvadil, snažící se po shrbených zádech přátel Ruska znovu vydrápat ke korytu a udělat politický reparát.