Propuštěný vrah už znovu vraždil.

Tentokrát dokonce čtyřikrát. Pokolikáté už, páni soudci? Co máte v hlavě? Kapustu?

Když už nelze, pro zvrácenost pseudohumánní společnosti, ve které žijeme, jasného vraha, u kterého nehrozí justiční omyl, fyzicky ze společnosti odstranit, měl by dostat neodvolatelný a nezkratitelný trest doživotí v kamenné nevytápěné kobce, kde by byl o chlebu a vodě. V takových podmínkách by nám dlouho " na krku nevisel " a za krátko by byl na státní útraty rozprášen.

Tento vrah dostal za první jasně prokázanou vraždu směšných třináct let. Deset let za naše peníze dostával kaloricky vydatnou a vitamínově pestrou stravu , šaty, platili holiče, uklízeli po něm, hlídali ho, léčili, převychovávali a nakonec předčasně podmínečně pustili. Výsledek další čtyři mrtví a desítky zoufalých pozůstalých.

Soudce, co ho pustil, by neměl  do smrti zastávat jakoukoli práci založenou na právnickém vzdělání a pozůstalým by měl vyplatit odškodné v miliónových hodnotách, kdyby na ně měl do smrti někde rukama dřít.