Povodně, bouřky, vichřice, sucha, katastrofální mrazy.

Patří k počasí a byly častější než teď, jen se vědělo o těch místních. Dnes se dovídáme vzápětí o všech, včetně záběrů postižených nešťastníků a máme pocit, jako by se s katastrofami roztrhl pytel. Není tomu tak. V publikaci "Velká kniha o klimatu zemí koruny české" jsem nalistoval 1000 let zpátky a vybral některé zápisy, dokládající, že naši předci na tom byli hůř.

Ze záznamů je zřejmé, že počasí je úplně fuk, jestli mu dnes do ovzduší chrlíme milióny tun kysličníku uhličitého z elektráren a výfuků aut a nebo před staletími kilogramy z komínů středověkých obydlí.  K povětrnostním ranám se navíc semo tamo objevoval i mor.

11. století. 

rok 1002

Hojné dešťové počasí, záplavy, hladomor.

rok 1003

V tomto roce Labe se silně vzdmulo a neopadávalo, z čehož následovalo mření, že mrtvé pouze zahrabávali, kde je nalezli.

rok 1005

Hrozná kometa vidína, potom byl tak velký mor a hlad, že více lidí pomřelo, než zůstalo.

rok 1013

 Případy velikého sucha ve spojení se zvláštními úkazy na Slunci a Měsíci.

rok 1014

V celé České zemi suchota, od 25.4. až do 29.8. nepršelo, dobytek pomřel, vody vyschly, ryby pomřely, vody se smradily a země se zapalovala.

rok 1016

Mor veliký, že lidé náhle mřeli a živí mrtvé pohřebujíce, na ně padali, tu mřeli. Vsí i městeček mnoho pustých zůstalo a v hlavním městě desátý díl lidu po tom moru zůstal.

rok 1017

Velice suchý rok s častým zemětřesením, kterým mnohá obec škody utrpěla.

rok 1020

Okolí Labe bez předcházejícího varování se prudce při jití ledu zaplavilo a vypadalo to jako potopa světa a převeliké množství lidí i dobytka zahynulo.

rok 1022

Velmi horké a suché léto.

rok 1027

V České zemi veliká hojnost obilí a v uherské zemi velká drahota, že ani za jeden zlatý uherský, chleba jedna osoba pojednou najézti se nemohla.

rok 1028

Času jarního v Čechách veliké a tmavé mlhy jednak každého dne bývaly, postního pak času veliký z nich pocházel smrad.

rok 1029

Vod rozhojnění bylo veliké.

rok 1032

Po dlouhé a ostré zimě, při které pomrzlo množství lidí, sníh roztátý na mnoha místech řeky zvětšil, že se téměř v moře proměnily a vody města a vesnice zaplavila. Následoval silný hladomor a morová nákaza, která mnoho velkých pánů a nejmenovaných lidí zahubila.

rok 1038

Byla dlouhá zima, při které pomrzlo množství lidí.

rok 1043

Byl takový hlad, že třetina lidí zahynula.

rok 1059

V Čechách byly velké deště, že všechno zaseté obilí k svému zrání přijíti nemohlo a co dozrálo, pro velikou vlhkost se sklízeti nemohlo. Z toho lidé trpěli velikou nouzí. Na podzim opět v Čechách veliké mokro a povodně povstaly, že lidé hynuli. Bůh učinil svět jedním velikým jezerem a řečištěm. Zvláště při tocích mnoho vesnic vody zatopily a mnohá stavení při Labi až do moře odplavily. C.G. Pötsch.

rok 1060

Zima byla velmi nevlídná, tuhá a dlouhá. Z toho povstaly škody na obilí a vinohradech. Z hladu pomřelo mnoho lidí.

rok 1063

V Čechách trvala po dobu 305 dní škodlivá a páchnoucí mlha. (R.Hennig)

rok 1068

Na jaře náhlá povětrnost teplá sníh rozžála a povodeň velikou po veškeré zemi české způsobila.(Václav Krolmus)

rok 1071

Skrze dlouhotrvající deště v říjnu po dobu 11 dnů, vznikla záplava zvláště na Labi a způsobeny velké škody. (C.G.Pötsch)

rok 1074

Panovalo neobyčejné sucho a byl tak veliký nedostatek vody, že vznikaly požáry a nebylo čím hasit.(Fr. Augustyn)

rok 1077

Zima ukrutná. Řeka Rýn byla od Martina až do dubna zamrzlá. Vinné keře vymrzly. V Čechách od 12.3. veliké smrduté mlhy nastaly, že člověk člověka na čtyři kroky neviděl a trvaly 35 dnů. (D. Adam z Veleslavína)

rok 1086

Labe se velmi zvedmulo a zaplavilo pole i louky a rozličný dobytek utonul.(C.G. Pötsch)

rok 1090

V zimě nebylo sněhu ani deště. (Kosmas)

rok 1092

Na jaře náhlá povětrnost teplá sníh rozžala a povodeň velikou po veškerých Čechách způsobila.

rok 1094

Toho roku umíralo mnoho lidí.(Kosmas)

rok 1099

Nepršelo od 29.5. až do listopadu. Země pukala a úroda se zkazila. Drahota, hlad a mor. (F.Augustyn)

rok 1100

Jaro připomínalo zimu. Po něm přišel velký hlad. (R.Hennig)

Dvanácté století: 

15 velkých zim:1100, 1109, 1112, 1115, 1124, 1125, 1126, 1133, 1145, 1146, 1147, 1162, 1176, 1177, 1179

20 horkých a suchých lét :1102, 1107, 1113, 1114, 1121, 1122, 1127, 1128, 1130, 1135, 1152, 1156, 1157, 1159, 1165, 1171, 1173, 1176, 1177, 1194

18 Mokrých roků s krupobitím a povodněmi: 1116, 1118, 1120, 1122, 1126, 1133, 1141, 1143, 1150, 1162, 1163, 1170, 1174, 1175, 1179, 1180, 1187, 1193

1 zemětřesení: 1117

4 hladomory: 1126, 1127, 1150, 1154

7 roků s mory a epidemiemi: 1125,1154, 1156, 1168, 1181, 1186, 1192.

Na rozdíl od zmíněných dob, kdy se daleko tragičtější události  odbyly stručným zápisem v kronikách nebo později zprávou ve stoletých kalendářích, dnes  rozvodněné potůčky zaplňují stránky novin a zpravodajské relace, a jsou zneužívány zastánci teorie globálního oteplování.