Mohl bych triumfovat

Jásat a tvrdit, že jsem měl pravdu, když jsem před Zemanem varoval. Když mne tady v diskuzi u cizích či vlastních blogů Zemanovci napadali, když hájili toho svého. Neoslavuji. Smutním nad současným  prezidentem.

Jde vyzvedávat korunovační klenoty do míst, které jsou všem věřícím i nevěřícím Čechům posvátná, ve stavu, ve kterém jsem ani na ulici už dlouho nikoho neviděl. Sklopené pohledy pana arcibiskupa i paní Němcové hovořily za vše.

Jeho vrávorání nevypadalo na slabou virózu, jak se to snažil vysvětlil mluvčí Hradu. Stejně jako krátce po vítězství v prezidentských volbách za klopýtnutí nemohl bolavý palec.

Před dvaceti lety jsem byl pyšný, že jsem Čech. Dnes je mi smutno.  Z politiků dávajících přednost osobnímu prospěchu před zájmy státu. Z bezskrupulózních "podnikatelů" nestydatě bohatnoucích na úkor národa z lumpáren. Z prezidenta, který ani před tak důležitým slavnostním aktem nedokáže odolat zlozvyku a ztrapňuje se před světem.