Kdo první navrhnul za prezidenta Havla?

Ke čtvrstoletému výročí jeho nástupu do funkce a slavného novoročního projevu se objevily dohady, koho napadlo jako prvního, V. Havla na tento úřad navrhnout. Sám jsem zaslechl tuto myšlenku už 21. listopadu 1989 na Václaváku.

Tehdy byla demonstrace poprvé ozvučena a tak mi to z projevu řečníka stojícího na balkonu Melantrichu nemohlo uniknout. U mikrofonu se jich vystřídalo mnoho. Pamatuji si jen pana Havla, Hrušínského a Martu Kubišovou, která na závěr zazpívala hymnu. Kdo z početné řady dalších řečníků navrhnul na úřad prezidenta disidenta Václava Havla a vzápětí i jeho ideologického kolegu pana Dienstbiera do funkce ministra zahraničních věcí, bych si nevzpomněl den poté a což po čtvrtstoletí. Snad i proto, že jsem nevěnoval plácnutí do vody, za co jsem návrh tehdy pokládal, patřičnou pozornost. Jen si uvědomuji, že mne napadlo, jak byli komunisté hloupí, že V. Havla hanobili. Mnohem lépe by ho zdiskreditovali, kdyby ho nechali v televizi či v rádiu promluvit.

Václava Havla jsem tehdy znal z článků Rudého práva a na Václaváku jsem měl poprvé příležitost si ho i poslechnout. Projev to byl značně nesouvislý, s častými "záchrannými" vsuvkami typu eee, ehmm a že, čím mi připomínal prvního českého kosmonata, jehož jméno se svého času vysvětlovalo jako iniciály Rychle Eeee Mluvící Eeee Kosmonaut. 

Někdo namítne, že není rozhodující forma, ale obsah. To snad platí u nějakého spolku, či v kolektivu odborníků, ne však v politice. Vedle tohoto hendikepu byl navíc V. Havel i neprůbojný a proti luppartě, která se chytla moci až příliš slušný.  V domácí džungli se prosadit nemohl, natož aby zvrátil neblahý politický vývoj, inscenovaný, proti němu až příliš protřelým a práskaným Václavem Klausem. Zbyla pro něj role jakéhosi porouchaného, pro někoho i směšně znějícího amplionu, neohrabaně hlásajícího vznešené myšlenky. 

Jsme tam, kde jsme. Více s negativy, než pozitivy. K čemu bylo, že na některé nešvary během prezidentování poukázal. Když viděl, že nedokáže z Hradu zločinný trend tehdejší politiky zastavit, měl raději odejít, jako za socialismu, do "disentu". Na to však až příliš lpěl na prezidentském křesle a stal se tím pádem spoluviníkem nástupu mafiokracie. 

Nezáleží na tom, kdo Václava Havla na prezidenta navrhnul jako první. V rozhodujícím momentu s tím přišel pan Kocáb. Ten by měl přiznat, zda to bylo z jeho hlavy a nebo mu to někdo všemocný ze zákulisí nakukal. Někdo, kdo mohl mít na jeho jmenování eminentní zájem a kterému potom Václav Havel z vděčnosti po celou dobu svého prezidentování sloužil.

Před pětadvaceti lety nám odhalil, že naše země nevzkvétá. Co by asi prohlásil dnes, když ji pokryly stovky hektarů fotovoltaických elektráren? Hodilo by se říct a nejen kvůli nim "Naše země potemněla".