Jaký Pán Bůh

Takoví všichni svatí. Jsou věci, nad kterými s rozpaky nakláním hlavu zprava doleva a zase zpátky. Přečtu si například  zprávu v novinách a nechápu proč.  Chybí tam podstatné informace. Teď jsem se právě, byť trochu pozdě, jednu dozvěděl.

Ve smutných souvislostech otiskla MF dnes rozhovor s předčasně a náhle zesnulým věhlasným psychologem Slavomilem Hubálkem. Vzpomíná v něm na případ jistého prince ve vyšetřovací vazbě. Pan Hubálek přiznal, že tehdy odmítnul za úplatek vypracovat falešný posudek o jeho nepříčetnosti, ale zároveň zmínil právě informaci, která mi chyběla, a kvůli které jsem si před léty uvolňoval krční obratle.

Za princem přicestovali tři bratranci a jako spoluzavadlo měli kufr a v něm padesát milionů. Vědět to tenkrát, nad princovým propuštěním z vazby, po pokynu z nejvyšších míst, bych hlavou nekroutil. Naopak bych si vzpomněl na slova jednoho známého, který učil na táborském gymnáziu a o jednom bývalém ministru spravedlnosti prohlásil, že za celou dlouhou dobu strávenou ve školství, neučil většího hajzlíka.

Jak říkávají filozofové, věci existují v souvislostech a o některých se bohužel mluvit nesmí, ani se nezveřejňují. Musím se proto smířit s tím, že i nadále budu kroutit hlavou. Jako v lednu po amnestii pana prezidenta. Pan psycholog Hubálek, budiž mu země lehká a nebe milostivo, také pronesl výrok "jako existují námezdní vrazi, existují i námezdní soudní znalci". Já si dovolím výrok rozvést a prohlásit "jako existují námezdní soudní znalci, existují i námezdní soudci". Václav Klaus amnestií zastavil 3120 kauz starších osmi let. Většinou kapitální zlodějny. Říkám si, že pan prezident třeba věděl, že si je soudci drží po léta rozpracované úmyslně, podobně jako zlatou slepičku na hřadě. Čas od času na ní vytáhnou ostrou, dlouhou kudlu a ona ze strachu pustí zlaté vajíčko. Nezávislým, nakonec samotným prezidentem jmenovaným soudcům a notabene v právním státě, by sotva něco dokázal a i kdyby, způsobilo by to zemětřesení, které by mohlo zbořit i jeho postprezidentskou kancelář na Hradčanech. Tak jim jen prostě,  jednoduše a v rámci prezidentské pravomoci, zlatou slepičku pustil a možná, že mu i ona něco pustila.

Sám tomu, co jsem napsal, nevěřím. Dávám to jen jako příklad, jak by snadno šlo zabránit divení a hlavou vrtění, kdyby se mohlo otevřeně a nezakrytě pokaždé zveřejnit vysvětlení.