Jak jsem pátral po travičských aférách českého národa

Při pohledu do historie je nutné bohudíky říci, že k této nedůstojné formě likvidace nežádoucích osob jsme příliš neinklinovali. Měli jsme raději  účinnější metody vyrovnávání účtů.

Ludmilu uškrtili na přání snachy šálou, svatého Václava prokláli na přání brášky dýkou, Oldřicha chtěli udusit v lázni, Slavníkovce i Vršovce probodali Přemyslovci meči, Jaromíra propíchl vrah mečem dokonce při velké potřebě na kadibudce, Václava III taky ze světa sprovodili chlapsky, Záviše sťali , snad jen Karla IV chtěli otrávit, ale to byl amatérský pokus a ještě v Itálii a tam to bylo běžné a Václava IV údajně také, ale u něj to mohla být klidně i dobrovolná otrava alkoholem. Tak největší travičské aféry prožíváme až dnes, když Paroubek otravuje ve velkém tu chytřejší část národa a Topolánek přímo masově ty blbý.