Film skončil. Nastala realita.

Slušnou Romku ve filmu Cesta ven zahrála věrohodně. V životě je však normální.  Klaudie Dudová přesvědčivě ztvárnila cikánku, snažící se vymanit z prokletí, kterým je pro toto etnikum odlišný vzhled, většinovou společností chápán jako cejch nespolehlivosti.

Film měl přesvědčit bílé, že část viny je i na nich. Většina Romů by podle scénáře pracovat chtěla, kvůli vzezření však práci nedostanou a proto žijí z dávek. Film byl promítán i v Cannes a sklidil mnohá ocenění. Herečka vedle uznání obdržela jistě i slušný honorář, protože film se společensky žádanou tématikou byl určitě náležitě dotován.

Film se dopromítal a vyšlo najevo, že v reálném životě protagonistka Klaudie Dudová zůstala dlužna přes 25 tisíc Kč. Zneužila image filmové hvězdy a přesvědčila majitele, aby ji v Ústí n. Labem pronajal byt 2+1. Dohodli se na půlročním nájmu. Zaplatila kauci i nájmy za první tři měsíce a nad dalšími  platbami se zavřela voda. Stejně jako nad nájemkyní, která zmizela neznámo kam. Nakonec se prokázalo, že herecká hvězda si zahrála ponovu, když majiteli bytu zalhala, že byt chce pro sebe. Místo ní se do něj nastěhovala její matka, zatímco romská herečka v něm nikdy nebyla. Telefon má nedostupný, neví o ní ani produkční filmu Cesta ven. Její matka s druhem do telefonu sice přislíbili dlužnou částku uhradit, ale skutek utek. Odmítají se i vystěhovat.

Co na to paní Šabatová? Scéna z Ústí by mohla navázat na její scénář, kdy pomocí romských volavek chtěla dokázat rasismus pánů domácích a realitních kanceláří a těžké postavení Romů v Česku. Herečku by už hledat nemusela.